Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
36978.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 527/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. K. M., zastoupeného JUDr. J. P., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. srpna 2000, sp. zn. 42 Co 640/99 , takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností brojí stěžovatel proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. srpna 2000 (42 Co 640/99 -270), a to proti té části výroku, jímž nebylo připuštěno zpětvzetí návrhu na určení, že odpůrci (před obecnými soudy) 1 až 5 nenabyli vlastnictví k domu
čp. 945, pozemkům parcelní č. 609 - stavební plocha a č. 610 - zahrada v katastrálním území Moravská Ostrava zapsaným na LV č. 1526 v katastru nemovitostí v Ostravě, a tvrdí, že tímto rozhodnutím bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod, § 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d a čl. 90 Ústavy České republik y (pokud jde o uvedené ustanovení Listiny základních práv a svobo d, zřejmě měl stěžovatel na mysli čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d, neboť ustanovení této listin y neobsahují žádné označení paragrafem). V odůvodnění své ústavní stížnosti pak stěžovatel rozsáhle rozebírá skutkový stav věci a tvrdí, že obecný soud, i přes nesouhlas odpůrců se zpětvzetím jeho žaloby o určení vlastnictví k předmětným nemovitostem ve smyslu ustanovení § 208 věta druhá občanského soudního řádu , měl zpětvzetí připustit, rozsudek okresního soudu zrušit a řízení zastavit, neboť odpůrci nemohou prokázat "závažný právní význam, na jehož podkladě by mělo být soudem jednáno a rozhodnuto o určovací žalobě stěžovatelů.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní stížnost může podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústav y ČR [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona].
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takovýto prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§ 75 odst. 1 zákona).
Ústavní stížnost stěžovatele směřuje proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž bylo rozhodnuto tak, že se zpětvzetí jeho návrhu nepřipouští. Podle ust. § 238a odst. 1
písm. b) o. s. ř. o. s. ř. je proti takovémuto usnesení odvolacího soudu přípustné dovolání, které byl stěžovatel oprávněn podat za podmínek stanovených příslušným právním předpisem (občanský soudní řád ). Ústavní stížnost tedy směřuje proti rozhodnutí, které není rozhodnutím o posledním procesním prostředku, které stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Takovýmto rozhodnutím by bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR o dovolání stěžovatele.
Protože ústavní stížnost stěžovatele byla shledána jako nepřípustná [§ 43 odst. 1
písm. e) zákona], bylo o ní rozhodnuto odmítavým výrokem, jak shora uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 8. listopadu 2000