Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 423/2000

Ústavní soud rozhodl dne 9. listopadu 2000, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Z. S., zastoupeného JUDr. J. H., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. dubna 2000, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se ústavní stížností podanou k doručení dne 14. července 2000, domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. dubna 2000, sp. zn. , odůvodňoval návrh tím, že se označeným rozhodnutím cítí dotčen na právech, zaručených y a d. Vyslovil přesvědčení, že před obecnými soudy předložil dostatek důkazů pro správné a po právní stránce bezvadné posouzení uplatněného nároku na úhradu přesčasové práce i nároku na zaplacení příplatku za vedení, odvolací soud se však s některými předloženými důkazy v podstatě nevypořádal a při odůvodnění rozsudku jim nepřikládal sebemenší význam.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. , rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. dubna 2000, sp. zn. , zásah do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolával, shledán nebyl. Odvolací soud se vypořádal se všemi námitkami stěžovatele a pokud jde o hodnocení důkazů, na které stěžovatel poukazuje, v postupu soudů nebyl zjištěn rozpor s , který vyjadřuje zásadu tzv. volného hodnocení důkazů, ani rozpor s d, nebylo shledáno ani pochybení ve výkladu a aplikaci ustanovení či a 10

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. listopadu 2000