Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 312/2000

Ústavní soud rozhodl dne 9. listopadu 2000, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., CSc., zastoupeného JUDr. V. J., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2000, č. j. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2000, sp. zn. , odůvodnil návrh tím, že se postupem a rozhodnutím soudu cítí dotčen na právech, zaručených a 38 d. Poukázal na postup soudů obou stupňů, které jednaly v jeho nepřítomnosti, i když svou neúčast u soudu omluvil.

Z obsahu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2000, sp. zn.

, bylo zjištěno, že označený soud přezkoumal na základě odvolání rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. srpna 1999, č. j. -71, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele ohledně částky 526,- Kč s příslušenstvím. Městský soud v Praze se v obsáhlém a přiléhavém odůvodnění rozsudku vypořádal se všemi námitkami stěžovatele, uplatněnými v odvolání, vysvětlil také, proč nepovažoval omluvu jeho neúčasti u jednání za důvod k odročení jednání ( ). Porušení práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolával, shledáno nebylo.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. listopadu 2000