Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 39/2000

Ústavní soud v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové, rozhodl ve věci návrhu Okresního soudu v Teplicích, za který jednal předseda senátu JUDr. Miroslav Čapek, na zrušení ustanovení § 66 odst. 2, 3 a na zrušení slov "až 3" v § 66 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 15. 8. 2000 byl Ústavnímu soudu doručen návrh Okresního soudu v Teplicích na zrušení části ustanovení § 66 tr. řádu. Jak se uvádí v návrhu, dospěl soud k závěru, že obžalovanému ve věci je na místě uložit pořádkovou pokutu podle tr. řádu. Při těchto úvahách pak dospěl soud k názoru, že související ustanovení až 3 jsou v rozporu s ústavním zákonem, konkrétně pak s y, jakož i s a , alinea prvá, d. Návrh dále obsahoval bližší argumentaci, která, dle navrhovatele, svědčí o tom, že možnost soudu postoupit projednání postihu závadného jednání obžalovaného, resp. jiných subjektů zúčastněných na trestním řízení, orgánům odlišným od soudu, je v rozporu s ústavním zákonem. Současně navrhovatel požádal, s ohledem na přerušení trestního řízení, o přednostní projednání věci.

Ústavní soud si vyžádal vyjádření obou komor Parlamentu a o stanovisko požádal též Ministerstvo spravedlnosti. Po zvážení obsahu návrhu a uvedených vyjádření a stanovisek dospěl senát k názoru, že návrh je třeba odmítnout, a to z následujících důvodů.

Podle y, o který se návrh opírá, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem, předloží věc Ústavnímu soudu. Stěžejní otázkou tedy je, jak pohlížet na podmínku, že se musí jednat o zákon "jehož má být při řešení věci použito". Není sporu o tom, že tato podmínka je splněna vždy, jedná-li se o zákon, resp. jeho jednotlivé ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední, má tedy být užito při rozhodnutí ve věci samé, v trestním řízení tedy zejména při rozhodování o vině a trestu. Tento záměr ústavodárce a zákonodárce lze dovodit i z ustanovení tr. řádu, které upravuje přerušení řízení v jasné návaznosti na zákon rozhodný pro rozhodování o vině a trestu. Jinak řečeno, k tomu, aby soud mohl zpochybnit ústavnost procesního předpisu je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace a nikoli jen hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti..

V daném případě však je napadena ústavnost ustanovení trestního řádu, která soud bezprostředně aplikovat zřejmě nehodlal, resp. pokud jde o § 66 odst. 3 ani aplikovat nemohl. Z podání vyplývá, že okresní soud dospěl k závěru, že obžalovanému je na místě, s ohledem i na jeho předcházející chování, uložit pořádkovou pokutu podle § 66 odst. 1 tr. řádu. Přitom však je návrhem zpochybňována ústavnost ustanovení sice souvisejících, bezprostředně však neaplikovaných. Zamýšlel-li soud uložit obžalovanému postih podle § 66 odst. 1 tr. řádu, nic mu nebránilo, aby tak učinil a možné přesunutí postihu upravené v následujícím odstavci nevyužil.

Připuštění předestřeného širokého výkladu pojmu "zákon, jehož má být při řešení věci použito" by v podstatě znamenalo právo soudu zpochybnit jakékoli procesní ustanovení týkající se řízení před soudem, neboť vždy dochází k určitému řetězení aplikovaných předpisů a de facto je vždy aplikován též právní předpis jako celek. Takový výklad však senát odmítá.

Z uvedených důvodů posoudil senát jednomyslně návrh jako podání učiněné osobou zjevně neoprávněnou a jako takový ho podle ustanovení a odst. 2 písm. b) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. 10. 2000

JUDr. Vladimír Čermák

předseda senátu