Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 228/2000

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Jiřího Malenovského v právní věci navrhovatele ing. B. B., správce konkurzní podstaty, U., spol. s r.o. v likvidaci, se sídlem závod J., zastoupeného advokátem JUDr. P. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 12. 1999, čj. -16, t a k t o:

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í:

Navrhovatel se s odvoláním na porušení d (dále jen " ") domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského obchodního soudu v Praze, ze dne 6. 5. 1999, čj. -9. Stěžovatel tvrdí, že žalovaná strana byla ve sporu neoprávněně zvýhodněna, a došlo tedy k porušení zásady rovnosti účastníků, neboť navrhovatel, coby správce konkurzní podstaty, vzhledem k neschopnosti uhradit vyměřený soudní poplatek ve výši Kč 979.372,- nemůže realizovat svá práva a nemůže ani plnit povinnosti, které mu z jeho postavení správce konkursní podstaty vyplývá.

Z přiloženého spisu Krajského obchodního soudu v Praze, sp. zn. (dříve ), Ústavní soud zjistil, že usnesením tohoto soudu ze dne 6. 5. 1999, čj. -9, byla žádost navrhovatele o osvobození od soudního poplatku ze dne 3. 12. 1998 zamítnuta s odůvodněním, že pro takové osvobození ve smyslu Sb, (dále jen ), nebyly dány podmínky, neboť to majetkové poměry žalobce neodůvodňují.

K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze rozhodl napadeným usnesením tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění uvedl, že stěžovatel neunesl důkazní břemeno ve smyslu ustanovení , tedy neprokázal, že jeho majetkové poměry neumožňují zaplacení soudního poplatku ve výši cca 1 mil. Kč. Na majetek společnosti U., spol. s r. o. v likvidaci, byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 7. 1998, čj. -40, prohlášen konkurz. V odůvodnění tohoto usnesení byla mimo jiné vymezena i aktiva této společnosti - pohledávky ve výši Kč 8.649.312,26, které ovšem nebyly blíže specifikovány. Vzhledem k tomu nebylo lze dovodit, že pohledávky jsou nedobytné či že je nutno je vymáhat soudní cestou.

K rozhodnutí ve věci si Ústavní soud vyžádal též spis Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. , kterým ověřil výše uvedené údaje ohledně usnesení o prohlášení konkurzu.

Ústavní stížnost není důvodná.

Ústavní soud již v řadě svých předchozích rozhodnutích konstatoval, že není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům. Jakožto orgán ústavnosti se cítí být oprávněn zasáhnout do nezávislosti a nestrannosti obecných soudů toliko tehdy, byly-li postupem obecných soudů porušeny principy obsažené v hlavě páté y.

Soudní poplatky jsou zákonem uložené poplatky, které musí jejich poplatník zaplatit za řízení nebo za jednotlivý úkon provedený soudem. Plní současně preventivní úlohu ve vztahu k podávání neodůvodněných resp. zbytečných žalob. Osvobození od soudních poplatků je oprávněn soud přiznat účastníkovi řízení, jsou-li pro to splněny zákonem stanovené předpoklady ( ), a je pak plně v kompetenci soudu, aby zvážil jak poměry navrhovatele, tak i otázku, zda by neschopnost úhrady mohla představovat překážku možnosti obrany jeho práv vůbec. Žadatel o osvobození od soudních poplatků je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své majetkové a sociální poměry. O to se stěžovatel coby účastník řízení před obecnými soudy pokusil, avšak neunesl podle nich důkazní břemeno. Oba soudy tento svůj závěr řádně odůvodnily. Ústavní soud neshledal, že by tento závěr byl v extrémním nesouladu se zjištěnými skutečnostmi (byla zjištěna aktiva společnosti U., spol. s r.o. ve výši přesahující 8,5 mil. Kč), a proto není oprávněn do nezávislého rozhodování příslušných obecných soudů zasáhnout. Skutečnost, že soudy nevyhověly návrhu a vyslovily závěr, se kterým se stěžovatelé neztotožňují, nezakládá sama o sobě důvod k vyhovění ústavní stížnosti.

Z důvodu shora uvedeného a vzhledem k tomu, že nebylo shledáno nic, co by nasvědčovalo porušení principů, upravených v hlavě páté y, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako zjevně neopodstatněnou.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. října 2000 JUDr. Antonín Procházka

předseda senátu