Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 181/99

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele P. D., zastoupeného advokátkou JUDr. Z. Š., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 1998, čj. -57, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 25. 6. 1998, čj. -28, t a k t o:

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d ně n í :

Navrhovatel se svým podáním domáhá, s odvoláním na porušení d (dále jen ""), zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 7 byla navrhovateli, spolu s žalovanou společností M., s.r.o., mimo jiné uložena povinnost uhradit žalobkyni, K. S., společně a nerozdílně částku Kč 730.369,90 s příslušenstvím. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil do částky Kč 628.900,- s příslušenstvím, do částky Kč 101.469,60 s příslušenstvím změnil tak, že se žaloba v části, jíž se žalobkyně domáhá zaplacení této částky vůči navrhovateli, zamítá a zároveň připustil dovolání k posouzení právní otázky, zda povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné kupní smlouvy stanovená v , , je splněna vydáním věci kompetentním orgánům státu, jehož státnímu příslušníku byla věc odcizena.

Z vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že vedle této ústavní stížnosti napadl navrhovatel rozhodnutí odvolacího soudu i dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR. Dovolací soud rozsudkem ze dne 25. 5. 2000, čj. -87, dovolání ve výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 101.469,90 Kč ve vztahu k navrhovateli změněn tak, že se žaloba zamítá, odmítl a ve výroku, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ohledně částky 628.900,- Kč s příslušenstvím. Ve výrocích o náhradě nákladů rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Svůj výrok o odmítnutí části dovolání zdůvodnil tím, že navrhovatel (dovolatel) k dovolání přes jeho přípustnost v této části dle není subjektivně legitimován. Uvedeným výrokem totiž nebyla navrhovateli (dovolateli) způsobena žádná újma na jeho právech, naopak v této části bylo odvolacím soudem jeho odvolání vyhověno a navrhovatel (dovolatel) tak nemohl mít zájem na jejím zrušení.

Ústavní soud musel při posuzování ústavní stížnosti zohlednit skutečnost, že stížností je napaden rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu, i když jej lze z procesního pohledu rozdělit na dvě části. V prvé, kterou bylo odmítnuto dovolání, je výrok rozsudku v právní moci. Takto bylo tedy rozhodnuto konečným způsobem a byly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje. Druhou částí výroku Nejvyšší soud však zrušil část výroku rozsudku Městského soudu v Praze, kterou byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ohledně částky 628.900,- Kč s příslušenstvím a ve výrocích o náhradě nákladů, a věc v uvedeném rozsahu vrátil k dalšímu řízení před tímto soudem. Řízení tak nebylo ještě pravomocně ukončeno a nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje. V této části tak nezbylo Ústavnímu soudu než návrh dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů odmítnout, jako nepřípustný.

Pokud jde o část výroku, která právní moci již nabyla, Ústavní soud zvážil, že jde právě o část výroku, kterou bylo odvolání navrhovatele vyhověno. Nejvyšší soud v této části dovolání odmítl, neboť rozhodnutím v této části nebyla způsobena navrhovateli (dovolateli) žádná újma na právech, kterou by bylo možno odstranit zrušením napadeného rozhodnutí. Též Ústavní soud má za to, že v daném případě by rozhodnutí postrádalo jakoukoli právní funkci, neboť zde neexistuje meritorní rozhodnutí o právech či povinnostech navrhovatele, které by znamenalo zásah do jeho práv, natož do práv ústavních, a návrh tak považuje i v této části za nepřípustný.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto Ústavní soud rozhodl tak, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. října 2000 JUDr. Jiří Malenovský

soudce zpravodaj