Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 158/2000

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Jiřího Malenovského, v právní věci ústavní stížnosti Č., a.s., zastoupené JUDr. B. D., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.12.1999, č.j. -40, rozhodnutí Celního ředitelství Olomouc ze dne 9.3.1999, č.j. 1-1196-217-99, a rozhodnutí Celního úřadu Zlín ze dne 5.1.1999, č.j. 50-49/99, , , , , , , ,

t a k t o :

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem ze dne 10.3.2000, který byl doručen Ústavnímu soudu dne 14.3.2000, se navrhovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.12.1999, č.j. -40, rozhodnutí Celního ředitelství Olomouc ze dne 9.3.1999, č.j. 1-1196-217-99, a všech označených rozhodnutí Celního úřadu Zlín ze dne 5.1.1999, která byla předmětem žaloby, zamítnuté krajským soudem. Ve svém návrhu vyslovila stěžovatelka přesvědčení, že postup orgánů veřejné moci při výkladu celního zákona a uložení povinnosti k zaplacení celního dluhu, přesahujícího částku tzv. globální záruky, je v rozporu s , a s d, a orgány veřejné moci uplatnily státní moc v rozporu s , jakož i d. Současně stěžovatelka požádala o odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Dne 18.8.2000 stěžovatelka doplnila svou ústavní stížnost v tom směru, že poukázala na rozhodnutí některých celních úřadů, která podle názoru stěžovatelky vycházela z obdobné argumentace, jakou stěžovatelka uplatňovala v ústavní stížnosti.

Ústavní soud, vycházeje z ústavní stížnosti a po seznámení se s obsahem napadených rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, Celního ředitelství Olomouc a Celního úřadu Zlín, dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp.zn. -40, ze dne 20.12.1999 nebyl shledán zásah do práv stěžovatelky, kterých se v návrhu dovolává. Podstata návrhu spočívá v polemice s právním názorem krajského soudu a orgánů celní správy při aplikaci , celního zákona, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. , resp. č. Krajský soud se v odůvodnění svého rozsudku vypořádal dostatečně se všemi námitkami navrhovatelky, směřujícími proti rozhodnutí orgánů celní správy, včetně výkladu pojmu "globální zajištění celního dluhu", upraveného ustanovením celního zákona, ve znění před novelou, provedenou , jakož i celního zákona, ve znění po uvedené novelizaci, a to i v návaznosti na shora citovanou , ve znění platném ke dni vystavení předmětné globální záruky, t.j. 8.3.1996, a na později přijatou

K údajům o odlišném výkladu pojmu "globální zajištění celního dluhu" v rozhodnutích některých celních úřadů, jak jsou uváděna v doplnění návrhu, je Ústavní soud nucen uvést, že těmito rozhodnutími není, s ohledem na ustanovení y ČR, při svém rozhodování nijak vázán, a uváděná rozhodnutí nejsou předmětem řízení o ústavní stížnosti.

Ústavní soud, stejně jako v obdobné věci, vedené pod sp.zn. , v postupu krajského soudu a správních orgánů neshledal namítaná porušeníd, a nezbylo mu, než považovat návrh ústavní stížnosti za zjevně neopodstatněný. Proto senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. 10. 2000

JUDr. Antonín Procházka

předseda senátu Ústavního soudu ČR