Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 479/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 19. října 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti PharmDr. J. T., Mgr. M.P., Mgr. A. H., M., spol. s r. o., PharmDr. J. S., RNDr. J. J., Mgr. M. K., RNDr. V. V., A., spol. s r. o., všech zastoupených JUDr. J. T., advokátem, proti výměru Ministerstva financí č. 09/99, ze dne 21. července 1999, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami, vydaný výměrem Ministerstva financí č. 01/99, publikovaný v Cenovém věstníku ze dne 29. června 1999, spojené s návrhem na zrušení , o cenách, ve znění pozdějších předpisů, za účasti vedlejších účastníků Grémia majitelů lékaren, České lékárnické komory, obou zastoupených JUDr. J. T., advokátem, t a k t o :

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

I.

Ústavní stížností, podanou Ústavnímu soudu osobně dne 28. září 1999, se stěžovatelé domáhají zrušení výměru Ministerstva financí č. 09/99, ze dne 21. července 1999, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami, vydaný výměrem Ministerstva financí č. 01/99, publikovaný v Cenovém věstníku ze dne 29. června 1999, přičemž s ní dle spojují návrh na zrušení , o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatelé mají za to, že uvedeným cenovým výměrem byla porušena jejich základní práva, stanovená v , a d. Protiústavnost , o cenách, ve znění pozdějších předpisů, spatřují pak stěžovatelé v jeho rozporu s a y.

Na základě výzvy Ústavního soudu podle a odst. l , ve znění pozdějších předpisů, podalo dne 11. listopadu 1999 Ministerstvo financí k předmětné ústavní stížnosti vyjádření. Je v něm obsaženo nesouhlasné stanovisko k namítanému rozporu výměru Ministerstva financí č. 09/99 ze dne 21. července 1999, jakož i zákona o cenách s výše uvedenými ustanovenímiy ad.

Dle a , ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud v senátě, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh na kontrolu norem odmítne, pakliže shledá, že je podán někým zjevně neoprávněným.

Ústavní soud v nálezu ze dne 23. května 2000,

sp. zn.

, se odchýlil od právního nálezu obsaženého v nálezu Ústavního soudu ze dne 17. února 1999,

sp. zn.

(ÚS, sv. 13, č. 26). Dle přesvědčení pléna Ústavního soudu klasifikaci pramenů práva nutno odvinout v první řadě od obsahu právní normy, jež je vytvářena abstrahováním z rozdílných částí jednoho právního předpisu, resp. z mnoha právních předpisů, nebo i rozdílných forem pramenů práva (v této souvislosti lze odkázat na nález ve věci

sp. zn.

, ve kterém Ústavní soud přiznal povahu pramenů ústavního práva i právním principům). Stupeň obecnosti vlastní právní normě je přitom vymezen tím, že právní norma určuje svůj předmět a subjekty jako třídy definičními znaky, a nikoli určením (výčtem) jejich prvků. Pokud obsahový komponent právní normy je obsažen v pramenu, na který norma zmocňovací odkazuje (§ 3 až 10 zákona o cenách), nutno i tento pramen považovat za formu práva.

Vycházeje z právního názoru Ústavního soudu, dle něhož byla rozhodnutím cenových orgánů o regulaci cen dle až 10 zákona o cenách přiznána povaha právních předpisů, nezbylo Ústavnímu soudu, než dle , a , ve znění pozdějších předpisů, předmětný návrh na zrušení výměru Ministerstva financí č. 09/99, ze dne 21. července 1999, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami, vydaný výměrem Ministerstva financí č. 01/99, publikovaný v Cenovém věstníku ze dne 29. června 1999, z důvodu jeho podání někým zjevně neoprávněným, odmítnout. Pro nesplnění podmínek dle , ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud kvalifikoval i akcesorický návrh stěžovatelů na zrušení , o cenách, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, což bylo důvodem jeho odmítnutí dle , a , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. října 2000