Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 549/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti L. T., J. M., a J. M., zastoupených Mgr. Ing. P.L., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 1994, sp. zn. a rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 30. 11. 1993, č. j. -159,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 9. 2000 se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 1994, sp. zn. a rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 30. 11. 1993, č. j. -159, jimiž byl pravomocně zamítnut jejich návrh, aby bylo určeno, že odpůrci jsou povinni vydat oprávněným osobám specifikované nemovitosti v obci a k.ú. K.

Stěžovatelé tvrdí, že napadenými rozsudky obecných soudů byla porušena jejich ústavně zaručená základní práva zakotvená v a , případně i v ,d.

Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu Vsetín, sp. zn. a po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl k závěru, že je podána po lhůtě stanovené pro její podání. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který k ochraně práva poskytuje (podle právního stavu v době vydání napadených rozsudků dnem nabytí právní moci rozhodnutí), přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy ( zákona). V daném případě byl napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 1994 stěžovatelům resp. jejich právní zástupkyni Ludmile Málkové, doručen dne 29. 8. 1994 a téhož dne nabyl právní moci. Jestliže tedy ústavní stížnost byla právním zástupcem stěžovatelů sepsána a podána dne 11. 9. 2000, stalo se tak s takovým časovým odstupem od uplynutí lhůty pro její podání, že Ústavní soud nemůže než vyjádřit nad touto skutečností podiv.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítl jako návrh podaný opožděně.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. října 2000

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj