Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 95/2000

Ústavní soud rozhodl dne 27. září 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. L., zastoupeného Mgr. V. V., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 1999, sp. zn. , a rozhodnutí Katastrálního úřadu v Semilech, pracoviště Jilemnice, ze dne 19. února 1999, čj. 082-V11-15/99, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 1999 ( -23) a rozhodnutí Katastrálního úřadu v Semilech, pracoviště Jilemnice, ze dne 19. února 1999, čj. 082-V11-15/99, s odůvodněním, že napadená rozhodnutí jsou nezákonná a že jimi bylo současně porušeno jeho ústavně zaručené základní právo dle d, neboť katastrální úřad a posléze obecný soud odmítly akceptovat platně uzavřenou kupní smlouvu a na základě této provést příslušný zápis. V další části své ústavní stížnosti pak stěžovatel vede právní polemiku s právními závěry katastrálního úřadu a obecného soudu.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR. Senát v ústním jednání a bez přítomnosti účastníků návrh, který je zjevně neopodstatněný, usnesením odmítne

[ , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona].

Ze samotné ústavní stížnosti se podává, že k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, jichž se stěžovatel dovolává, nedošlo. Jak katastrální úřad, tak příslušný obecný soud rozhodující ve věci z podnětu opravného prostředku stěžovatele se dostatečným způsobem vypořádaly se všemi jeho námitkami a vyčerpávajícím způsobem svá rozhodnutí zdůvodnily ( ), neboť zejména obecný soud v odůvodnění svého rozhodnutí zcela vyčerpávajícím způsobem vyložil, na základě jakých právních závěrů své rozhodnutí učinil; pokud obecný soud interpretoval a aplikoval příslušné zákonné ustanovení ( , ve znění před novelou platnou od 1. 1. 1993) ústavně konformním způsobem, nelze takovéto rozhodnutí soudu považovat za protiústavní, zejména když právní úpravu smluv, týkající se převodu nemovitostí u bývalých státních notářství, nelze ztotožňovat s právní úpravou rozhodování katastrálních úřadů o povolení vkladu práva vlastnického.

Pro takto rozvedené důvody bylo rozhodnout tak, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 27. září 2000