Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 363/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele V. D., zastoupeného advokátem JUDr. F. U. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 3. 1999, č.j. -37, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel ústavní stížností ze dne 10. 6. 2000, doplněnou podáními ze dne 24. 7. 2000 a 7. 9. 2000, brojí proti napadenému usnesení Vrchního soudu v Olomouci, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 1998, č.j. -24, jímž nebylo vyhověno žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce. (Posledním podáním ze dne 7. 9. 2000 stěžovatel (jeho právní zástupce) k výzvě Ústavního soudu vysvětlil, že - oproti původnímu návrhu - napadá právě citované rozhodnutí ze dne 31. 3. 1999, jež je uvedeno v záhlaví.)

Stěžovatel tvrdí, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho základní právo zaručené článkem 36 odst. 1d (dále jen "") ve spojení s .

Ústavní soud si vyžádal spis Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , z něhož zjistil, že napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci bylo stěžovateli doručeno již dne 29. 4. 1999.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákona k ochraně práva poskytuje (), tj. v tomto případě dnem 29. 4. 1999. Ústavní stížnost však byla podána k Ústavnímu soudu, resp. předána k poštovní přepravě teprve dne 15. 6. 2000. Z toho plyne jednoznačný závěr, že lhůta k podání ústavní stížnosti dodržena nebyla.

Proto soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. 9. 2000

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj