Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 456/2000

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 19. září 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti V. M., zastoupeného JUDr. H. R., advokátkou, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. června 2000, sp. zn. , a Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. května 2000, sp. zn. ,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal přezkoumání postupu obecných soudů, které rozhodly o jeho vazbě. Vyslovil přesvědčení, že byl zbaven osobní svobody v rozporu s d, a proto navrhl, aby Ústavní soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. června 2000, sp. zn. , a Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. května 2000, sp. zn. , zrušil. Poukázal na obsah obvinění, vzneseného proti jeho osobě, které považuje za sdělení, jež je svým obsahem v rozporu s § 160 odst. 1 trestního řádu, a dále na okolnosti, za kterých byly získávány poznatky, předložené soudu při rozhodování o vazbě, což považuje za upření práva na "fair proces".

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y [ , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. června 2000, sp. zn. , a Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. května 2000, sp. zn. , zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Rozhodnutí soudu I. stupně obsahuje skutečnosti, které odůvodňují vazbu stěžovatele, odvolací soud se pak vypořádal se všemi námitkami, které obviněný uplatnil ve stížnosti proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, vzetí do vazby podle § 67 odst. 1 písm. b) a c) trestního řádu shledal odůvodněným, v postupu orgánů činných v trestním řízení a při sdělení obvinění stěžovateli pochybení nezjistil. Je třeba uvést, že odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. června 2000, sp. zn. , je přiléhavé a zcela vyčerpávající a Ústavní soud proto na ně odkazuje.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2000