Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 521/2000

Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Čermáka s soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti R. M., zastoupené JUDr. J. A., advokátem, proti rozhodnutí Ministerstva kultury ČR ze dne 26. 6. 2000, čj. 7199/2000-OPP/P, spojené s návrhem na zrušení ustanovení , o státní památkové péči,

takto:

Ústavní stížnost a návrh se odmítají.

Odůvodnění

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. O takový případ nepřípustnosti ústavní stížnosti jde i v projednávané věci, neboť napadené rozhodnutí bylo možno přezkoumat v řízení upraveném v části páté ., týkající se správního soudnictví (, ), když v projednávané věci nejde o správní rozhodnutí vyloučené z přezkumu podle ustanovení Jde totiž o rozhodnutí vydané podle , 3, 6 , o státní památkové péči, způsobilé k samostatnému přezkumu, kdy úvaha stěžovatelky o tom, že by nebylo vyloučeno zastavení řízení o takové žalobě ze strany vrchního soudu vzhledem k možnému předběžnému charakteru napadeného rozhodnutí (ve vztahu k rozhodnutí ve stavebním řízení), a že proto má být soudně přezkoumáváno teprve v rámci přezkumu rozhodnutí vydaného ve stavebním řízení, evidentně postrádá, a to navíc v situaci, kdy není ani tvrzen fakt zahájení stavebního řízení, jakékoli opodstatnění, stejně jako její názor, že v projednávané věci je naplněna skutková podstata uvedená v ustanovení , o Ústavním soudu, pro podstatný přesah vlastních zájmů stěžovatelky, o kterýžto případ zjevně nejde.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost pro její nepřípustnost a s ní spojený návrh na zrušení již citovaného ustanovení proto, že je za tohoto stavu věci podáván osobou zjevně neoprávněnou, podle ustanovení , odst. 2 písm. b) , o Ústavním soudu, ve znění , odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 20. září 2000

JUDr. Vladimír Čermák

předseda senátu