Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 425/2000

Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti JUDr. P. W., Ph.D., zastoupeného Mgr. V. B., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 5. 2000, čj. -93, spojené s návrhem na zrušení části ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené slovy "a bydliště",

takto:

Ústavní stížnost a návrh se odmítají.

Odůvodnění:

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ústavní stížnost jsou oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR. V tomto směru Ústavní soud zjistil z obsahu spisu Krajského soudu v Hradci Králové, že napadeným usnesením byl stěžovatel ustanoven v projednávané věci správcem konkurzní podstaty. Z ustanovení , o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, lze dovodit, že správce konkurzní podstaty není účastníkem konkurzního řízení (obdobně stanovisko Nejvyššího soudu ČR publikované pod R 52/98). Za tohoto stavu věci nejde o případ uvedený v ustanovení , o Ústavním soudu, což znamená, že stěžovatel k podání ústavní stížnosti, v níž rozvádí své námitky proti uvedení jeho bydliště v napadeném usnesení, a tuto skutečnost posunuje v návrhu i do ústavně právní roviny, není zjevně oprávněn.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítnout a současně z téhož důvodu odmítnout podle ustanovení citovaného zákona i návrh na zrušení shora uvedeného právního předpisu.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 20. září 2000

JUDr. Vladimír Čermák

předseda senátu