Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 410/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. D., zastoupeného JUDr. L. Ř., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. dubna 2000, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne

12. července 1999, sp. zn. , spolu s návrhem na zrušení ustanovení § 7 odst. 4 a 7 vládního nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon, mimo ústní jednání dne 20. 9. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Návrh na zrušení ustanovení § 7 odst. 4 a 7 vládního nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon, se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [,

§ 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], napadl stěžovatel pravomocný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. dubna 2000 (-39) a spolu s ním též jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 12. července 1999

(-25) a tvrdil, stručně shrnuto, že oba obecné soudy svými rozhodnutími, jak byla označena, porušily jeho ústavně zaručené právo plynoucí z d; aniž by však svá tvrzení, co do porušení označeného práva, přiměřeně zdůvodnil, po zevrubné (opakované) polemice s rozhodovacími důvody obecných soudů v meritu věci navrhl, aby Ústavní soud obě rozhodnutí obecných soudů, jak vpředu jsou označena, svým nálezem zrušil.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Z výroku sub. III rozhodnutí odvolacího soudu se podává, že v odvolacím řízení přednesený návrh stěžovatele na připuštění dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu byl (pro nedostatek důvodů svědčících pro otázku zásadního právního významu) odvolacím soudem zamítnut.

Podle zjištění Ústavního soudu (č. l. 6) stěžovatel proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. dubna 2000, jako soudu odvolacímu, dovolání nepodal.

Protože přes zamítavý výrok odvolacího soudu byla cesta stěžovatele k dovolacímu soudu otevřena ( ), a protože stěžovatel přesto dovolání nepodal, byla jeho ústavní stížnost pro nevyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, posouzena jako nepřípustná ( zákona) a o ní jako

o takové bylo rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona].

Návrhu na zrušení podzákonného předpisu (§ 7 odst. 4, 7 vládního nařízení č. 240/1949 Sb.) byl ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu z důvodu nepřípustnosti ústavní stížnosti, s níž byl spojen, rovněž odmítnut jako zjevně neopodstatněný, neboť sám o sobě bez návaznosti na vlastní ústavní stížnost projednán být nemůže (k tomu srov. např. nález ve věci in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4., vydání 1., usn. č. 22, Praha 1996).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 20. září 2000