Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 443/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Paula a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelů R. P., L. P., J.H. a A. H., všech zastoupených Mgr. T. S., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 4. 2000, sp. zn. ,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé podali návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 23. 6. 2000.

Ve včas podané stížnosti napadli shora uvedený rozsudek Krajského soudu v Plzni, směřující do výroku V., kterým byl mimo jiné změněn rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 20. 5. 1999, čj. - 182, a to tak, že místo původně žalobcům přiznaných nákladů řízení ve výši Kč 150 000,-- bylo rozhodnuto tak, že náklady řízení před soudem prvního a druhého stupně se žádnému z účastníků nepřiznávají. Stěžovatelé mají za to, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení , když při rozhodování o možnosti aplikace ustanovení odvolací soud přihlédl toliko k okolnosti, že stěžovatelé nepřijali v průběhu řízení od žalované strany částku Kč 33 735,-- aniž by jakkoli uvažoval a hodnotil nezákonný postup žalované strany. Nerespektováním ustanovení o rovnosti účastníků řízení byla dle stěžovatelů porušena jejich ústavně zaručená základní práva zakotvená v d a y ČR.

Ústavní soud musí nejprve konstatovat, že není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí a nevykonává přezkumné pravomoci, a to za předpokladu, že napadeným rozhodnutím soudu nebylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR.

Z obsahu stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Plzni Ústavní soud zjistil, že odvolací soud podle přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které mu předcházelo, a po zhodnocení všech provedených důkazů a zároveň po doplnění důkazního řízení podle dospěl k závěru, že odvolání žalobců - stěžovatelů - je důvodné zčásti a odvolání žalované strany - města Plánice - důvodné není. Odvolací soud rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 20. 5. 1999, čj. - 182, ve výroku, ve kterém žalovaná strana byla uznána povinnou zaplatit společně a nerozdílně žalobcům J. a A.H. na účelně vynaložených nákladech na instalaci rozvodu plynu v bytě částku Kč 57 476,10 do patnácti dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku a tutéž částku zaplatit i R. a L. P., změnil tak, že žalované straně byla uložena povinnost zaplatit žalobcům J. a A. H. částku Kč 50 745,-- s 21% úrokem z částky Kč 16 991,-- ode dne 1. 1. 1997, stejně tak i žalobcům R. a L.P. Dále odvolací soud žalobu manželů H. a manželů P. co do částky Kč 6 673,-- zamítl. Náklady řízení před soudem prvního a druhého stupně Krajský soud v Plzni žádnému z účastníků nepřiznal a žalované straně krajský soud uložil zaplatit náklady řízení placené státem ve výši Kč 1 105,-- na účet Krajského soudu v Plzni.

O nepřiznání nákladů řízení žádnému z účastníků odvolací soud rozhodl ve výroku V. napadeného rozsudku podle s tím, že nemohl pominout postoj žalobců k projednávané problematice a jejich neochotu přijmout plnění nabízené žalovaným ve výši Kč 33 735,--, což se promítlo také do rozhodnutí o úrocích z prodlení, dále i to, že by se přiznání nákladů řízení žalobcům závažným způsobem dotklo majetkových poměrů žalované strany. Odvolací soud přitom dospěl k závěru, že v daném případě jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, za kterých soud nemusí výjimečně náhradu nákladů řízení přiznat.

Ústavní soud na základě ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Plzni dospěl k závěru, že odvolací soud postupoval v souladu s ustanoveními , která upravují průběh řízení a do nichž se promítají principy, upravené v d. Svůj postup podle při rozhodování o nepřiznání náhrady nákladů řízení krajský soud řádně odůvodnil, takže Ústavní soud neměl důvod učinit závěr, že proces byl veden způsobem, který nezajistil spravedlivý výsledek a rovnost účastníků v řízení. Současně je třeba zdůraznit, že postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad jiných než ústavních principů, jejich aplikace při řešení konkrétních případů (včetně použití ustanovení ), jsou především záležitostí obecného soudu. Vzhledem k tomu nelze ani z tohoto hlediska rovnosti účastníků v řízení před soudem napadenému rozsudku nic vytknout.

Z těchto důvodů musel Ústavní soud návrh ústavní stížnosti stěžovatelů považovat za zjevně neopodstatněný. Senát Ústavního soudu proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh ústavní stížnosti odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. září 2000 JUDr. Vladimír Paul

předseda I. senátu Ústavního soudu