Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 236/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele S. M., zastoupeného Mgr. P. K., advokátkou, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. ,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

V návrhu ústavní stížnosti ze dne 10. 5. 2000, která byla podána k poštovní přepravě dne 11. 5. 2000, se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil usnesení Nejvyššího soudu ČR shora uvedené, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 1. 1998, sp. zn. , kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Opavě o zastavení výkonu rozhodnutí na návrh oprávněného.

Stěžovatel je toho názoru, že rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, i rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, bylo kromě jiného porušeno jeho ústavně zaručené právo na veřejné projednání jeho věci (d).

Soudce zpravodaj z podání stěžovatele zjistil, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 11. 5. 2000 a Ústavnímu soudu doručena dne 12. 5. 2000, takže zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena a ústavní stížnost byla podána opožděně. Ustanovení , o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začala běžet v tomto případě dnem, kdy bylo rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno. Ustanovení , o Ústavním soudu, stanoví, že pro řízení před Ústavním soudem se použijí přiměřeně ustanovení . Podle ustanovení o doručování do vlastních rukou, nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Dle sdělení Okresního soudu v Opavě a zaslaných kopií doručenek rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. , nebyl stěžovateli předmětný rozsudek doručen, poněvadž pošta dvakrát sdělila, že se nachází v Psychiatrické léčebně Š., zásilku doručenou do léčebny odmítl dne 4. 11. 1999 převzít a rovněž druhý pokus o dodání zásilky ze dne

15. 11. 1999 s poučením o důsledcích odmítnutí převzetí zásilky byl neúspěšný. V daném případě je nutno s ohledem na shora uvedené považovat den 18. 11. 1999 za den doručení. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uběhla dnem 16. 1. 2000, resp. 17. 1. 2000.

Na tuto skutečnost měl upozornit stěžovatele již jeho právní zástupce, aby nedocházelo ke zbytečnému zahajování sporu. Ústavní soud se návrhem stěžovatele nezabývá, pokud návrh není vypracován advokátem. Lhůta stanovená Ústavním soudem k doplnění návrhu se vztahuje jen na odstranění nedostatků v právním zastoupení a nemá vliv na okolnost, že původní návrh, doručený Ústavnímu soudu dne 12. 5. 2000, byl podán opožděně.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle odst. l písm. b) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. září 2000

JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu