Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 159/2000

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 31. srpna 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti navrhovatelky Československé obchodní banky, a. s., zastoupené JUDr. B. D., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. prosince 1999, č. j. -17, rozhodnutí Celního ředitelství Olomouc ze dne 12. dubna 1999, č. j. 1-2259-408-99, a Celního úřadu Uherské Hradiště ze dne 1. března 1999, č. j. 1297/99, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. prosince 1999, č. j. -17, rozhodnutí Celního ředitelství Olomouc ze dne 12. dubna 1999, č. j. 1-2259-408-99, a Celního úřadu Uherské Hradiště ze dne 1. března 1999, č. j. 1297/99.

Uvedla, že postup a rozhodnutí celních orgánů, jakož i rozhodnutí označeného soudu, považuje za neústavní a vydaná v rozporu s , 3, s , 4, s , 4 a s , 2d. Poukázala na obsah celního , ve znění , a na rozdílný výklad pojmu "globální zajištění celního dluhu" jak příslušnými celními úřady tak soudy, což ji vede k přesvědčení, že jde o předpis, umožňující minimálně dvojí kvalifikovaný výklad. S ohledem na převažující interpretaci, shodnou s jejím stanoviskem vyjádřeným již v řízení před Krajským soudem v Ostravě, navrhla, aby bylo ústavní stížnosti vyhověno.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y [ , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozhodnutí Celního ředitelství Olomouc ze dne 12. dubna 1999,

č. j. l-2259-408-99, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. prosince 1999,

č. j. -17, zásah do práv, jichž se navrhovatelka v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl. Označený soud, který na základě žaloby stěžovatelky přezkoumal napadené rozhodnutí Celního ředitelství v Olomouci, se vypořádal se všemi uplatněnými námitkami a pochybení při aplikaci celního zákona, ve znění před novelou provedenou , celního zákona, ve znění po uvedené novele vyhl. č. , a při výkladu pojmu "globální zajištění celního dluhu" shledáno nebylo. Je třeba konstatovat, že již ve věci

sp. zn.

Ústavní soud dne 30. září 1999 při přezkoumání rozhodnutí Celního ředitelství České Budějovice vyslovil shodné stanovisko v usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti, které dosud nebylo publikováno ve Sbírce nálezů, a usnesení Ústavního soudu ČR doručením zástupkyni stěžovatele JUDr. B. D. nabylo dne 6. října 1999 právní moci. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. prosince 1999, č. j. -17, není v rozporu s tímto citovaným usnesením Ústavního soudu.

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným, a proto v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2000