Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 15/99

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele I. M. B., zastoupeného Mgr. M. S., o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze, čj. , ze dne 19. 2. 1998, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec, čj. -325, ze dne 17. 10. 1997,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec, čj. -325, ze dne 17. 10. 1997, byli stěžovatel a V. I. S. uznáni vinnými spolupachatelstvím k pokusu trestného činu vraždy podle § 9 odst. 2, § 8 odst. 1, § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zákona, za což byl stěžovateli uložen trest odnětí svobody v trvání 12 roků se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou a trest vyhoštění.

Proti uvedenému rozsudku podal navrhovatel odvolání, které bylo usnesením Vrchního soudu v Praze, čj. , ze dne 19. 2. 1998 podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítnuto.

Stěžovatel má zato, že závěr soudů obou stupňů, že společně s odsouzeným S. se dopustili jednání pro společnost nebezpečného, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu vraždy tím, že by jiného usmrtili v úmyslu získat majetkový prospěch, je v tak hrubém rozporu se skutkovými zjištěními, že porušuje práva stěžovatele vyplývající z Čl. 8 odst. 2d.

Ústavní soud předně zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje procesní náležitosti, stanovené pro podání ústavní stížnosti , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jímž je Ústavní soud dle y při svém rozhodování vázán.

Podle , ve znění pozdějších předpisů, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ().

Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost ve vlastnoručně sepsaném návrhu stěžovatele byla podána podle razítka podací pošty dne 11. 1. 1999. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 2. 1998, čj. , bylo stěžovateli doručeno dne 18. 3. 1998.

Tímto dnem počala běžet zákonná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti. Jestliže tedy stěžovatel svůj návrh Ústavnímu soudu podal až 11. 1. 1999, stalo se tak po lhůtě stanovené zákonem.

Stěžovatel v doplnění ústavní stížnosti ze dne 28. 4. 1999, sepsaném advokátem k výzvě Ústavního soudu o odstranění vad podání, požádal o prominutí zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti. K tomu ústavní soud konstatuje,, že běh a délka lhůty jsou upraveny kogentním ustanovením § 72 odst. 2, které Ústavnímu soudu požadovaný postup neumožňují.

Podle odst. I písm. b) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 22. srpna 2000