Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 42/2000

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 29. srpna 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti navrhovatele Lesy České republiky, s. p. zastoupeného JUDr. V. P., advokátem, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. října 1999, č. j. -161, Krajského soudu v Plzni č. j. -88, ze dne 28. února 1996, a Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 19. září 1995, č. j. -41, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem, podaným 20. ledna 2000, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. října 1999, č. j. -161, Krajského soudu v Plzni č. j. -88, ze dne 28. února 1996, a Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 19. září 1995, č.j. -41. Uvedl, že se závěry obecných soudů se neztotožňuje, cítí se jimi dotčen na právech, zaručených , 95 odst. 1 a 96 odst. 1y, jakož i d. Poukázal na řízení před obecnými soudy, které se, podle jeho přesvědčení, důsledně nevypořádaly se vznášenou námitkou legitimace, i na rozhodnutí o dovolání, v němž se Nejvyšší soud ČR zaštítil dovolacími důvody dle , b) a d) , aniž by vzal v úvahu tvrzený nedostatek v podmínkách řízení.

Předseda senátu Nejvyššího soudu ČR ve svém vyjádření ze dne 14. dubna 2000 poukázal na obsah napadeného rozsudku a jeho odůvodnění, a pokud jde o námitku týkající se "legitimace" stěžovatele v předmětném řízení, pak mj. na znění zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, který s účinností od 1. ledna 1950 odňal obcím vlastnické právo k jejich majetku. Navrhl, aby byla ústavní stížnost zamítnuta.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh, je-li zjevně neopodstatněný, odmítne [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu Plzeň-sever sp. zn. a rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. října 1999, č. j. -161, zásah do práv, jichž se navrhovatel v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl. Nejvyšší soud ČR se v rozhodnutí, kterým dovolání zamítl, vypořádal se všemi námitkami vznesenými stěžovatelem, a je třeba uvést, že s rozsudkem a jeho přiléhavým a vyčerpávajícím odůvodněním se Ústavní soud ztotožňuje. Z těchto důvodů byl návrh shledán zjevně neopodstatněným.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2000