Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
36696.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 251/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky K., a. s., zastoupené Mgr. T. M., advokátem, proti rozhodnutí Celního úřadu Kladno ze dne 27. prosince 1999, ev. č. 1176905900640-8, a rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 11. února 2000, čj.
2152/00-01/1, mimo ústní jednání dne 12. 7. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 20. 4. 2000, domáhá se stěžovatelka zrušení rozhodnutí Celního úřadu Kladno ze dne 27. prosince 1999 (1176905900640-8) a rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 11. února 2000
(2152/00-01/1) a tvrdí, že těmito rozhodnutími mělo dojít k zásahu do jejího ústavně zaručeného základního práva dle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, neboť celní orgány rozhodly o její povinnosti placení úroků ve smyslu ust. § 172a zák. č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, "nesprávně a nezákonně".
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje [§ 75 odst. 1 zákona].
Ústavní stížnost stěžovatelky směřuje proti rozhodnutí Celního ředitelství v Praze, který je v tomto řízení správním orgánem, a proti jeho rozhodnutí je přípustná žaloba ve smyslu ust. § 247 o. s. ř., kdy předmětné rozhodnutí není vyloučeno z přezkumu soudu
Pokud tedy stěžovatelka ve stanovené lhůtě nepodala příslušnému (§ 246a o. s. ř.) soudu žalobu na přezkum rozhodnutí správního orgánu, nevyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona), a proto nelze její ústavní stížnost v řízení před Ústavním soudem pro nepřípustnost projednat.
Protože stěžovatelka podala nepřípustnou ústavní stížnost, nezbylo než o ní rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 12. července 2000