Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 218/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti V. K., zastoupené JUDr. V. V., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18.11.1999, č.j. -49, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se svým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 6.4.2000 (posléze doplněným k výzvě soudu) domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18.11.1999, č.j. -49. Napadeným rozsudkem byly potvrzeny výroky prvoinstančního soudu ohledně přivolení k výpovědi z nájmu bytu svědčícího stěžovatelce a ukončení nájmu uplynutím výpovědní lhůty, současně byl změněn výrok o povinnosti stěžovatelky vyklidit dosud užívaný byt. Podle tvrzení stěžovatelky byla uvedeným rozhodnutím porušena její základní práva zaručená ústavním zákonem, konkrétně d, a odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a a odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Neústavnost konkrétně spatřuje především v nesprávném právním posouzení věci, zejména s ohledem na neústavní interpretaci pojmu důvodů zvláštního zřetele hodných ve smyslu obč. zákoníku.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Ústavní soud v dané věci zjistil, že soud I. stupně rozsudkem ze dne 22.6.1999, č.j. -31, uložil stěžovatelce povinnost byt vyklidit do 15 dnů od zajištění přiměřeného náhradního bytu, k odvolání vedlejších účastníků (v řízení u obecných soudů navrhovatelů) změnil soud II. stupně tento výrok tak, že stěžovatelce uložil povinnost byt vyklidit do 15 dnů od zajištění náhradního bytu, který může být i o menší podlahové ploše, než byt vyklizovaný. Tímto postupem vznikla stěžovatelce možnost podat proti napadenému rozsudku dovolání v souladu s obč. soudního řádu. V takovém případě je dovolání procesním prostředkem ve smyslu , a proto je ústavní stížnost nepřípustná. Ústavní soud navíc konstatuje, že podle informací jemu známých z úřední činnosti, stěžovatelka možnosti podat dovolání využila.

Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle , ve znění pozdějších předpisů jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 17. srpna 2000

JUDr. Ivana Janů

soudce zpravodaj