Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 359/2000

Ústavní soud rozhodl dne 10. srpna 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti Pojišťovny U., a. s., zastoupené JUDr. S. D., Dr., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2000, čj. -33,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze stěžovatelka uvádí, že tímto rozsudkem došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v , , a d, jakož i Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a y ČR. Této ústavní ochrany požívá nejen obsah vlastnického práva, ale i nabývání vlastnictví. Převádějící Pojišťovna M., a. s., nebyla v době podpisu kupní smlouvy se stěžovatelem (14. 8. 1998) nijak omezena ve své smluvní volnosti, neboť rozhodnutím Ministerstva financí ze 6. 5. 1998 o odebrání povolení k provozování pojišťovací činnosti přestala podléhat státnímu dozoru nad pojišťovnictvím. Samo rozhodnutí Ministerstva financí ze 6. 1. 1998, které pro katastrální úřad představovalo důvod zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva pro stěžovatelku, bylo vydáno v rozporu se zákonem, neboť vymezení doby tohoto rozhodnutí pojmem "do odvolání" je zcela neurčité a v přímém rozporu se zákonem o pojišťovnictví. V době podpisu kupní smlouvy ze dne 14. 8. 1998 nebyla tedy společnost Pojišťovna M. jakkoli omezena ve své smluvní volnosti a byly zde splněny veškeré podmínky vyžadované pro vklad vlastnického práva stěžovatele do katastru nemovitostí. Tím, že Katastrální úřad Brno - město a následně Městský soud v Praze tento návrh zamítl, došlo k porušení již konstatovaných ústavně zaručených práv stěžovatelky, a v tom tkví důvod, proč se stěžovatelka domáhá zrušení napadeného rozsudku.

Z obsahu spisu Katastrálního úřadu Brno - město, sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že Pojišťovna M., a. s., jako prodávající, a stěžovatelka, jako kupující, uzavřely dne 14. 8. 1998 kupní smlouvu o převodu nemovitostí, v odst. I. této smlouvy blíže specifikovaných, za kupní cenu 25 845 450,-- Kč s tím, že způsob úhrady kupní ceny bude specifikován samostatnou dohodou. Katastrální úřad Brno -město rozhodnutím ze dne 27. 7. 1999, sp. zn. 910 VII-9043/98, návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl s odůvodněním, že dne 6. 5. 1998 vydalo Ministerstvo financí rozhodnutí, kterým prodávajícímu bylo odňato povolení k podnikání podle Z tohoto důvodu není splněna podmínka vkladu uvedená v Z obsahu spisu Městského soudu v Praze dále plyne, že o opravném prostředku stěžovatele rozhodl tento soud napadeným rozsudkem tak, že rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil. V důvodech svého rozhodnutí uvedl městský soud, že již rozhodnutím Ministerstva financí ze 6. 1. 1998 bylo omezeno právo Pojišťovny M. nakládat se svým majetkem, a to i s nemovitým majetkem, který je předmětem smlouvy, neboť cena nemovitostí je vyšší než 5 000,-- Kč. Omezení, vyplývající z citovaného rozhodnutí Ministerstva financí nemohla zaniknout, neboť v samotném rozhodnutí je uvedeno, že platí až do odvolání. Podle názoru městského soudu postupoval tedy katastrální úřad v souladu s ustanovením a zákona o zápisech, když návrh na vklad zamítl.

Městský soud v Praze vydal napadené rozhodnutí v řízení, v němž účastníkům byla dána možnost vyjádřit se ke všem relevantním bodům věci, což je patrno, mimo jiné, i z protokolu o jednání dne 27. 3. 2000. Na rozdíl od katastrálního úřadu položil městský soud důraz především na rozhodnutí Ministerstva financí ČR ze dne 6. 1. 1998, obsahující, jak městský soud správně konstatoval, stále trvající omezení Pojišťovny M. při jejím nakládání s majetkem, a již z tohoto důvodu lze jeho závěry stěží považovat za, a to dokonce extrémní, vybočení při aplikaci práva. Stěžovatelka sice opětovně zdůrazňuje své stanovisko, že po vydání rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 6. 5. 1998 o odejmutí povolení k podnikání Pojišťovně M. tato pojišťovna již nadále nepodléhala státnímu dozoru nad pojišťovnictvím a v tomto směru poukazuje i na přípis Ministerstva financí ze dne 9. 6. 1998, ani Ústavní soud nicméně nemá za to, že tímto rozhodnutím týkajícím se podnikání byl otevřen prostor k transakcím, jejichž zamezení bylo sledováno právě již citovaným rozhodnutím Ministerstva financí ČR z 6. 1. 1998. Stěžovatelka v tomto směru sama připouští, že nový zákon o pojišťovnictví již tuto otázku upravuje a stanoví, že i po odnětí licence pojišťovna dozoru již podléhá, nicméně z uvedeného a contrario vyvozuje, že podle dřívější právní úpravy tomu tak nebylo. Podle názoru Ústavního soudu nepředstavuje však výslovná zákonná úprava, totiž, že i ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti se pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, i nadále řídí tímto zákonem [ , o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)], nic více než konstatování toho, co již dříve, vzhledem k účelu a funkci rozhodnutí vydaného Ministerstvem financí dne 6. 1. 1998, podle ustanovení S., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyplývalo z povahy věci.

Všechny uvedené skutečnosti a úvahy jeví se proto Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 10. srpna 2000

JUDr. Vladimír Čermák

předseda senátu