Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 123/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. J. K., zastoupeného advokátem Mgr. Z. P., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 1999, č.j.. -52, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel ústavní stížností ze dne 7. 4. 2000 brojí proti napadenému usnesení Nejvyššího soudu ČR, kterým bylo odmítnuto jako opožděné jeho dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 8. 1998, sp. zn. .

Stěžovatel tvrdí, že napadeným usnesením byla porušena jeho základní práva zaručená ust. d a ust. a 95 odst. 1 y ČR.

Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu v Chebu, sp. zn. , z něhož zjistil, že dnem doručení napadeného usnesení Nejvyššího soudu ČR stěžovateli byl den 22. 12. 1999. Tento den platí (z důvodu naplnění podmínek tzv. náhradního doručení prostého dle ) za den doručení uvedeného usnesení, neboť zásilka s usnesením byla podle záznamu pošty Cheb 2 na doručence tento den uložena na poště s výzvou k jejímu vyzvednutí, protože stěžovatel nebyl při jejím doručení zastižen. Den uložení zásilky s napadeným usnesením na poště, tj. 22. 12. 1999 se pak podle ustanovení věty třetí považuje za den jejího doručení.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákona k ochraně práva poskytuje ( ), tj. v tomto případě dnem 22. 12. 1999. Její poslední den by tak připadl na sobotu 19. 2. 2000. Protože tento den není dnem pracovním, považuje se ve smyslu ust. citovaného zákona a ust. věta druhá za poslední den lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. v tomto případě 21. 2. 2000. Ústavní stížnost však byla podána stěžovatelem k poštovní přepravě až dne 25. 2. 2000, takže lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena.

Proto soudce zpravodaj podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. 8. 2000

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj