Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 168/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti R., spol. s r.o., zastoupené JUDr. V. U., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 1999, -25, -16, -16, -16, -16, -16,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 16. 3. 2000 se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 1999, č.j. -25, -16, -16, -16, -16, -16, kterým bylo zastaveno řízení o žalobách proti rozhodnutím žalovaného Celního ředitelství v Hradci Králové ze dne 20. 8. 1999, č.j. 6860/99/01-1509, ze dne 20. 8. 1999, č.j. 6861/99/01-1508, ze dne 24. 8. 1999, č.j. 7539/99/01-1646, ze dne 24. 8. 1999, č.j. 7538/99/01-1647, ze dne 24. 8. 1999, č.j. 7537/99/01-1648 a ze dne 25. 8. 1999, č.j. 7530/99/01-1666, a to s odůvodněním, že žalobou napadená rozhodnutí jsou rozhodnutím procesní povahy, která ve smyslu nepodléhají soudnímu přezkumu. Uvedenými rozhodnutími Celní ředitelství v Hradci Králové zamítlo odvolání stěžovatelky proti specifikovaným rozhodnutím Celního úřadu Havlíčkův Brod vydaným podle , celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jimiž bylo rozhodnuto, že celní hodnota zboží uvedeného v celních prohlášeních stěžovatelky (deklaranta), kterými bylo navrženo propuštění zboží do režimu volného oběhu, nemůže být určena na základě § a 67 celního zákona. Celní úřad Havlíčkův Brod takto postupoval, neboť měl pochybnosti o deklarovaných hodnotách dovezeného zboží, uvedeného v předložených celních prohlášeních, z důvodů podhodnocení v porovnání s podobným zbožím dovezeným v téže době ze stejného státu vývozu.

Stěžovatelka tvrdí, že napadeným usnesením byla porušena její ústavně zaručená základní práva zakotvená v hlavě páté d ("Listina") a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a že byla krácena na svých subjektivních právech. Porušení spatřuje ve skutečnosti, že obecný soud v rozporu s y odmítl přezkoumat rozhodnutí Celního ředitelství v Hradci Králové, když extenzívně vyložil ust. Stěžovatelka je toho názoru, že ze soudního přezkumu jsou vyloučena jen taková rozhodnutí, která nemění hmotněprávní postavení účastníka řízení. Předmětná rozhodnutí ve věcech celních však dle jejího názoru takovými rozhodnutími nejsou.

Krajský soud v Hradci Králové, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že zastavil řízení o žalobách stěžovatelky poté, co došel k závěru, že byla napadnuta rozhodnutí procesní povahy. Důvody, jež k tomu vedly, jsou patrné z odůvodnění napadeného usnesení. Dále uvedl, že obdobná ústavní stížnosti je u Ústavního soudu vedena pod

sp. zn.

.

Ústavní soud si dále vyžádal spis Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. . Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, Ústavní soud dospěl k názoru, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí k ochraně jejího práva poskytuje, a tudíž se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). I když proti napadenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové není přípustný řádný opravný prostředek, z cit. ustanovení zákona vyplývá zásada, že Ústavní soud rozhoduje pouze o pravomocných rozhodnutích obecných soudů resp. jiných orgánů veřejné moci, která jsou, vzhledem ke své povaze, způsobilá zasáhnout do sféry ústavních práv či svobod. Není sporu o tom, že usnesení vydané podle odst. odst. 2 celního zákona takového zásahu samo o sobě schopné není. V daném případě stěžovatel bude mít po vydání konečného rozhodnutí ve věci k dispozici opravné prostředky a teprve až po jejich vyčerpání bude mít možnost obrátit se ústavní stížností na Ústavní soud. Tento závěr vyplývá též z praxe Ústavního soudu, který se při rozhodování o tvrzeném porušení principů řádného procesu dle a násl. d důsledně řídí principem subsidiarity.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. 7. 2000

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj