Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 283/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. P. (dříve Š.), zast. JUDr. J. K., advokátem, proti rozhodnutí Policie ČR, Správy hl. m. Prahy, Odboru správních činností policie, č. j. PSP-293/OSČ-99, ze dne 8. 4. 1999, ve spojení s rozhodnutím Policie ČR, Obvodního ředitelství pro Prahu 9, služby správních činností - 3. skupina, č. j. OR 9-41/PDS-PS-99, ze dne 17. 2. 1999, a o návrhu na zrušení § 17 zákona č. 216/1999 Sb., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti napadl stěžovatel ve výroku uvedená rozhodnutí, jimiž mu bylo podle ustanovení , o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění pozdějších předpisů, odepřeno vydání cestovního dokladu. Svá rozhodnutí správní orgány odůvodnily tím, že proti stěžovateli a žadateli o vydání cestovního dokladu je vedeno trestní stíhání zahájené dne 31. 7. 1995 pro podezření z trestného činu podvodu podle , 4 trestního zákona. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že rozhodnutím správních orgánů došlo k porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále podle jeho názoru policejní orgány rozhodly sice v mezích zákona, avšak naprosto proti jeho duchu, neboť samotné znění , ve znění pozdějších předpisů, neobsahuje žádná konkrétní kritéria hodnocení a ponechává vydání či nevydání cestovního dokladu zcela na libovůli úředníků, kteří ve věci rozhodují. Tím je mu bráněno ve výkonu povolání (mezinárodní obchod) a v účasti na mezinárodních sjezdech náboženské organizace Svědkové Jehovovi, jejichž je stěžovatel příznivcem. Rovněž tak nemůže spolu s rodinou trávit dovolenou v zahraničí. Stěžovatel spojil ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), s návrhem na zrušení ustanovení , ve znění pozdějších předpisů.

Ústavní soud po přezkoumání obsahu ústavní stížnosti je nucen konstatovat, že je nepřípustná podle , neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Napadené rozhodnutí je rozhodnutím správního orgánu a jako takové podléhá přezkoumání ve správním soudnictví (část pátá ). Rovněž přímo v zákoně č. v je výslovně stanoveno, že "pravomocná rozhodnutí, jimiž bylo zamítnuto vydání cestovního dokladu, nebo jimiž byl cestovní doklad odňat, jsou přezkoumatelná soudem, byly-li ve správním řízení vyčerpány řádné opravné prostředky".

Na základě výše uvedeného tedy Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako nepřípustnou a podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ji usnesením mimo ústní jednání odmítl. S ohledem na nepřípustnost ústavní stížnosti se Ústavní soud již nezabýval namítanou protiústavností , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 11. července 2000

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu