Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1/2000

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu o ústavní stížnosti navrhovatelky A. H., směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 1999, čj. -56 a na zrušení věta druhá, a ,

t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka podala dne 3. 1. 2000 osobně Ústavnímu soudu návrh na zahájení řízení, v němž brojila proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 1999, čj. -56, s tvrzením, že jím byla porušena její základní práva, daná y základních práv na svobod jakož i , 13 a 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Zároveň navrhovala zrušení věta druhá, a (dále jen ""). Navrhovatelka v návrhu dále požadovala, aby Ústavní soud neodmítl její návrh proto, že není zastoupena advokátem, neboť její stížnost svým obsahem a návrhem na zrušení části podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem. Z tohoto ustanovení zákon nepřipouští výjimku, navrhovatelka proto byla vyzvána ve smyslu ustanovení písmeno b) cit. zákona k odstranění vad návrhu ve lhůtě, která jí byla stanovena na 30 dnů. Výzva byla navrhovatelce doručena dne 20.1.2000. Na základě žádosti navrhovatelky byla lhůta k odstranění vad dne 7. 3. 2000 prodloužena do 20. 3. 2000.

Přípisem ze dne 28. 2. 2000 navrhovatelka sdělila Ústavnímu soudu, že požádala dne 24. 2. 2000 přípisem Českou advokátní komoru o určení advokáta, plnou moc pro zastupování před Ústavním soudem ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, však Ústavnímu soudu ve stanovené lhůtě nedoručila. Ústavní soud ji proto přípisem ze dne 17.4.2000, který byl navrhovatelce doručen dne 19.4.2000, vyzval, aby upřesnila, zda jí byl advokát Českou advokátní komorou určen, popř. aby doručila Ústavnímu soudu příslušnou plnou moc k zastupování. Na tuto výzvu navrhovatelka reagovala přípisem ze dne 20. 4. 2000, ve kterém opakovaně sdělovala, že o určení advokáta požádala již 24. 2. 2000, příslušnou plnou moc pro zastupování v jednání před Ústavním soudem, jak požaduje ust. a 31 , o Ústavním soudu, však nepředložila.

Česká advokátní komora sdělila Ústavnímu soudu přípisem ze dne 1. 6. 2000, že žádost A. H. ze dne 24. 2. 2000 o určení advokáta pro jednání před Ústavním soudem na České advokátní komoře evidována není. Česká advokátní komora eviduje trojí určení advokáta A. H. (na základě žádostí z 3.2.1999, 13.7.1999 a 27.5.1999); z žádné žádosti však nevyplynulo, že by se mělo jednat o zastupování před Ústavním soudem, ani to, zda se jedná o navrhovatelku, když v žádostech o určení advokáta byly uvedeny jiné adresy bydliště, než uvedla navrhovatelka v návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem.

Lze tedy mít za to, že navrhovatelka není v řízení před Ústavním soudem ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, řádně zastoupena advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

S ohledem na to, že navrhovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení podle písmeno a) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

K návrhu na zrušení ustanovení § věta druhá, a , pak Ústavní soud konstatoval, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného ve smyslu tohoto zákona. Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu ( a 2 citovaného zákona) zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění nemají.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. června 2000