Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 168/2000

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti R. T., právně zastoupeného Mgr. R. F., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2000, č. j. , t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 16. 3. 2000, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2000, sp. zn. , a to pro porušení a čl 36 odst. 1d (dále jen "").

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2000, sp. zn. , byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 3. 1. 2000, sp. zn. , kterým soud zamítl jeho žádost o propuštění z vazby, doplněnou o písemný slib ve smyslu ust. § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvádí, že v jeho případě nejsou dány důvody vazby ve smyslu ustanovení § 67 písm. a) a c) tr. ř., a že odůvodnění napadeného rozhodnutí není konkrétní, a tudíž odporuje zákonu. Poukazuje přitom na nález Ústavního soudu

publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení ve svazku č. 9 pod č. 113.

Tento nález řeší otázku způsobu a charakteru obhajoby uplatněné obžalovaným, která je jeho právem. K doznání nemůže být žádným způsobem donucován, proto v popírání trestné činnosti nemůže být spatřován důvod koluzní vazby podle § 67 písm. b) tr. ř.

Zcela jiná situace je v daném případě, kdy důvody vazby u stěžovatele jsou spatřovány v ustanoveních § 67 písm. a) a c) tr. ř. - tedy vyhýbání se trestnímu stíhání a pokračování v trestné činnosti. Konkretizace těchto důvodů je krajským soudem uváděna tak, že stěžovatel se nezdržoval v místě trvalého bydliště, ale na nádraží, kde i přespával a kde byl i zadržen. Dále se měl dopustit závažné kvalifikované majetkové trestné činnosti po delší dobu a ve více útocích, přičemž sám uvedl, že měl finanční problémy. Spolu s dřívějšími odsouzeními pro majetkovou trestnou činnost je podle názoru soudu důvodná obava, že by v trestné činnosti pokračoval.

V době podání ústavní stížnosti existovaly tedy důvody vazby u stěžovatele, byly dostatečně konkretizovány, takže jeho vazbu v té době nelze považovat za zákonu odporující a tím porušující jeho právo na osobní svobodu v intenzitě a míře vyžadující zásah Ústavního soudu, který není ani obecným soudům nadřízen a není další přezkumnou instancí.

Ostatně s pokračováním trestního řízení důvody vazby u stěžovatele pominuly a tento byl dne 28. 4. 2000 propuštěn z vazby na svobodu, jak Ústavní soud zjistil z vyjádření Krajského soudu v Ostravě.

Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajících orgánů byl porušen a čl 36 odst. 1y.

Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl

předseda senátu ÚS

V Brně dne 28. června 2000