Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 251/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 29. června 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., CSc., zastoupeného JUDr. M. N., advokátem, proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 1. dubna 1999 sp. zn. , a Krajského soudu v Plzni ze dne 29. dubna 1999 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Ústavní stížností, podanou 20. května 1999, se navrhovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. dubna 1999, sp. zn. , a Okresního soudu Plzeň-město ze dne 1. dubna 1999, sp. zn. . Uvedl, že podle jeho přesvědčení soudy, které nevyhověly jeho žádosti o prominutí zmeškání lhůty, porušily d. Poukázal na okolnosti, pro které nebyl schopen ve lhůtě podat odvolání a na možnost kdykoliv předložit lékařskou zprávu o svém zdravotním stavu v době, kdy lhůta k odvolání běžela.

Z obsahu usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. dubna 1999, sp. zn.

, a Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. dubna 2000 č. j. -93, bylo zjištěno, že Okresní soud Plzeň-město dne 1. dubna 1999 zamítl návrh stěžovatele na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání do rozsudku ze dne 19. října 1998, ve věci sp. zn. . V usnesení, kterým odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, se Krajský soud v Plzni vypořádal se všemi odvolacími námitkami stěžovatele, při aplikaci ustanovení porušení jeho práv, uplatněných v ústavní stížnosti, shledáno nebylo, dovolání, podané stěžovatelem proti usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud ČR dne 27. dubna 2000 odmítl jako nepřípustné.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. června 2000