Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 215/2000

Ústavní soud rozhodl soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci ústavní stížnosti Z. P., zastoupeného JUDr. H. D., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 22. 10. 1998, čj. - 155,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 21. 2. 2000, která byla osobně podána Ústavnímu soudu dne 5. 4. 2000, stěžovatel napadá rozsudek (ve stížnosti nesprávně uvedeno usnesení) Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 22. 10. 1998, čj. - 155, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 12. 1997, čj. - 122, ve znění doplňujícího rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 2. 1998, čj. - 130, jímž byl navrhovateli - stěžovateli zamítnut návrh na náhradu za část živého a mrtvého inventáře, který byl odňat jeho strýci výrokem rozsudku ze dne 30. 5. 1960, kterým byl mj. vysloven trest propadnutí jmění. Zamítavé rozhodnutí bylo zdůvodněno tím, že stěžovatel svůj nárok neuplatnil ve lhůtě stanovené v , ve znění pozdějších předpisů, takže v době podání návrhu již šlo o zaniklý nárok. Stěžovatel má za to, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho právo na vlastnictví zakotvené v d.

Z obsahu spisu Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že stížností napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, nabylo právní moci dnem 26. 2. 1999. O dovolání, podaném stěžovatelem, rozhodl Nejvyšší soud svým usnesením ze dne 17. 11. 1999, čj. - 170, a to tak, že dovolání za použití ustanovení a jako nepřípustné odmítl.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (). Takovým rozhodnutím je, když dovolání bylo shledáno nepřípustným, ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, který nabyl právní moci a který byl doručen, podle ústavní stížnosti, právnímu zástupci stěžovatele dne 25. 2. 1999. Vzhledem k tomu je ústavní stížnost proti rozhodnutí krajského soudu třeba pokládat za opožděnou, neboť nedošla Ústavnímu soudu ve zmíněné šedesátidenní lhůtě a soudci zpravodaji nezbylo než návrh stížnosti stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout ve smyslu ustanovení citovaného .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. června 2000 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu