Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 90/2000

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti A. K., právně zastoupeného JUDr. J. B., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 1999, č. j. , t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Včas podanou ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 14. 2. 2000, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 1999, č. j. , a to pro porušení písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 (dále jen "Úmluva"), a y, , a 3 a d (dále jen " ").

Výše uvedeným usnesením Krajského soudu v Ostravě bylo jako nedůvodné zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 9. 1999, sp. zn. , v němž byl uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody.

Ústavní stížnost namítá porušení čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy. Porušení spatřuje v tom, že obviněný, případně jeho obhájce má mít alespoň jednou v průběhu řízení možnost osobně klást svědkovi otázky. Svědek a zároveň poškozený, jehož výpověď stěžovatele usvědčuje, byl vyslechnut ještě před sdělením obvinění stěžovateli, později už nikoliv. Tím došlo k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces, práva na obhajobu a zásady rovnosti stran, zaručených a 96 odst. 1 y, , a 3 a y.

Poškozeným a zároveň svědkem, který stěžovatele mimo jiné důkazy částečně usvědčuje, byl občan Lotyšské republiky, jehož stěžovatel podle zjištění soudu uvedl do stavu bezbrannosti podáním alkoholu a Rohypnolu ve svém bytě a odcizil mu pas, peněžní částku 490 DM a další drobnosti. Poškozený byl na zpáteční cestě do své vlasti, žádné bydliště v ČR neměl, byl bez peněz a bez dokladů. Jeho výslech byl správně proveden jako úkon neodkladný a nic nemění na tom skutečnost, že se tento poškozený zdržoval ještě několik dní na území ČR, než mu jeho velvyslanectví vystavilo nový doklad k opuštění území ČR. Před svým výslechem byl náležitě jako svědek poučen, jeho výslech probíhal za účasti tlumočnice z jazyka ruského, který svědek bez problémů ovládá. Po procesní stránce nebylo překážek k použití jako důkazu u hlavního líčení výpovědi tohoto svědka přečtením podle § 211 odst. 2 tr. řádu, který zakotvuje přípustné výjimky ze zásady ústnosti řízení. Šlo ostatně pouze o jeden z řady dalších důkazů usvědčujících stěžovatele.

Ústavní soud si vyžádal trestní spis od Okresního soudu v Karviné sp. zn. , jakož i vyjádření tohoto soudu. Rovněž si vyžádal vyjádření Krajského soudu v Ostravě. Oba soudy se ztotožnily ve svém vyjádření v tom, že ústavní stížnost je neopodstatněná.

Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byly-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y a dále, nerespektují-li tyto orgány podmínky dané právními předpisy, v daném případě trestním řádem. Pokud tyto podmínky byly zachovány, nepřísluší Ústavnímu soudu do hodnocení provedeného dokazování a rozhodování zasahovat.

Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících orgánů došlo k porušení hmotně právních či procesně právních předpisů, které by měly za následek porušení ústavně zaručených práv nebo svobod.

Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajících orgánů byl porušen písm. d) Úmluvy, a y, , a 3 a y.

Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost ve smyslu ust. , ve znění pozdějších předpisů, odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl

předseda senátu ÚS

V Brně dne 31. května 2000