Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 69/2000

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti společnosti K., a. s., právně zastoupené Mgr. T. M., proti rozhodnutí Celního úřadu Kladno - celní prohlášení ev. č. 1176905900492-8 ze dne 20. 10. 1999, a proti rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 1. 12. 1999, č. j. 22447/99-01, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 3. 2. 2000, se stěžovatelka domáhala zrušení rozhodnutí Celního úřadu Kladno - celní prohlášení ev. č. 1176905900492-8 ze dne 20. 10. 1999, a rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 1. 12. 1999, č. j. 22447/99-01, a to pro porušení d (dále jen "").

Rozhodnutím Celního úřadu Kladno - celní prohlášení ev. č. 1176905900492-8 ze dne 20. 10. 1999, propustil Celní úřad Kladno na návrh deklaranta zboží po předchozím režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému do režimu volného oběhu. Současně s tímto rozhodnutím vyměřil v souladu s ust. , ve znění a , (dále jen "") úrok v celkové výši 193 911,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatelka odvolala.

Celní ředitelství Praha rozhodnutím ze dne 1. 12. 1999, č. j. 22447/99-01, odvolání stěžovatelky podle , zamítlo.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že úrok dle je nezbytné vyměřovat vždy se zřetelem k době, po kterou je zboží umístěno v režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému. Dle názoru stěžovatelky je nelogické, aby stejný úrok byl vyměřen deklarantovi, kterému bude zboží propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému na dobu pouze několika dnů, a deklarantovi, který bude mít své zboží v tomto režimu několik měsíců.

Ústavní soud si vyžádal vyjádření Ministerstva financí ČR, generálního ředitelství cel k projednávané věci.

Ministerstvo financí ČR, generální ředitelství cel, ve svém vyjádření uvádí, že Celní úřad Kladno a následně i Celní ředitelství Praha ve svých rozhodnutích správně aplikovaly ustanovení :

"Znění ustanovení jako zvláštního zákona celnímu úřadu přímo ukládá vyměřit úrok v uvedené výši, pokud je v souvislosti s ukončením celního režimu aktivního zušlechťovacího styku předmětné zboží propuštěno do volného oběhu. Podle našeho názoru celním orgánům v případě vyměřování poplatku nepřísluší činit rozšiřující výklad znění právní normy. Samotný text ustanovení ani jiná právní norma neurčuje (nebo neupřesňuje), že úrok má být vyměřen v závislosti na době, po kterou bylo zboží propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku....Z toho lze oprávněně dedukovat, že zákonodárce stanovil v v absolutní výši, přesněji řečeno fixně."

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná.

Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících orgánů došlo k porušení hmotně právních či procesně právních předpisů, které by měly za následek porušení ústavně zaručených práv nebo svobod.

Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajících orgánů byl porušen y.

Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl

předseda senátu ÚS

V Brně dne 31. května 2000