Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 641/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 18. května 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti doc. JUDr. V. V., CSc., zastoupeného JUDr. M. C., advokátem, proti usnesení vlády č. 798, ze dne 30. listopadu 1998, o jmenování profesorů vysokých škol, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

I.

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 21. prosince 1999, se stěžovatel domáhá alternativně buď zrušení usnesení vlády č. 798, ze dne 30. listopadu 1998, které stanoví, že v seznamu kandidátů na jmenování profesorů vysokých škol prezidentem republiky nebude uveden doc. JUDr. V. V., CSc., anebo vyslovení zákazu vládě pokračovat v porušování základních lidských práv stěžovatele, garantovaných v d, a zároveň vyslovení příkazu vládě předložit návrh prezidentu republiky na jmenování stěžovatele vysokoškolským profesorem. Uvedenými rozhodnutími se cítí být dotčen v základním právu dle d (dále ), a dále v ústavní stížností napadeném usnesení vlády spatřuje porušení y.

Ze záznamu z jednání vlády dne 30. listopadu 1998 a příloh ústavní stížnosti bylo zjištěno následující:

Vláda na své schůzi, konané dne 30. listopadu 1998, po projednání materiálu předloženého ministrem školství, mládeže a tělovýchovy přijala usnesení č. 798 s tím, že v seznamu kandidátů na jmenování profesorů vysokých škol prezidentem republiky nebude uveden doc. JUDr. V. V., CSc.

K dopisu stěžovatele, týkajícímu se namítané protiprávnosti postupu exekutivy v řízení o jmenování profesorem, ministr školství dne 9. dubna 1999 pod č. j. SÚ 566/99-33 zaslal stěžovateli sdělení. Uvádí v něm, že jakkoli dle v předmětné době platného zákona o vysokých školách ( , ve znění pozdějších předpisů) ministr při předkládání návrhů na jmenování profesorů prezidentu republiky nebyl vázán návrhy vysokých škol, dopisem ze dne 20. listopadu 1998 předložil vládě materiál s návrhem na jmenování stěžovatele profesorem spolu s dalšími návrhy. V této souvislosti se dále ve sdělení upozorňuje na skutečnost, že dopisem ze dne 7. září 1998 ministr požádal předsedu vlády o rozhodnutí, zda kompetenci kontrasignovat rozhodnutí prezidenta republiky o jmenování profesorem bude pověřen ministr školství, mládeže a tělesné výchovy, nebo tato kompetence bude vykonávána osobně předsedou vlády; dopisem ze dne 11. listopadu 1998 předseda vlády ministru školství sdělil, že uvedenou ústavní pravomoc bude vykonávat osobně. Vhledem k tomu, že vláda odmítla nést odpovědnost za případné rozhodnutí prezidenta jmenovat stěžovatele profesorem, bylo přijato ústavní stížností napadené usnesení, pročež návrh prezidentu republiky na jmenování profesorů ze dne 10. prosince 1998 neobsahoval i návrh na jmenování stěžovatele. V závěru sdělení je vyjádřeno přesvědčení, že uvedeným postupem vlády a ministerstva nebyl porušen zákon o vysokých školách a rovněž nebylo porušeno základní právo plynoucí z y.

Ke stížnosti stěžovatele, zaslané Kanceláři prezidenta republiky, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky sdělením ze dne 25. října 1999, č. j. 4688/99, stěžovatele informoval, že k jeho jmenování profesorem nedošlo z důvodu odmítnutí spolupodepsání jmenovacího rozhodnutí předsedou vlády.

V ústavní stížnosti je zejména namítáno porušení podmínek stanovených pro jmenovací řízení v předmětné době platným zákonem o vysokých školách postupem vlády, dotčení v základním právu plynoucím z y je pak spatřováno v absenci zdůvodnění ústavní stížností napadeného usnesení vlády, což stěžovatele, dle jeho přesvědčení, staví v odborných kruzích do situace, kdy je bezprostředně ohrožena jeho osobní pověst a jméno. Zachování lhůty pro podání ústavní stížnosti pak stěžovatel odvíjí od doručení sdělení vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Z uvedených důvodů, jak bylo již uvedeno, se domáhá alternativně buď zrušení usnesení vlády č. 798, ze dne 30. listopadu 1998, které stanoví, že v seznamu kandidátů na jmenování profesorů vysokých škol prezidentem republiky nebude uveden doc. JUDr. V.V., CSc., anebo vyslovení zákazu vládě pokračovat v porušování základních lidských práv stěžovatele garantovaných v d a zároveň vyslovení příkazu vládě předložit návrh prezidentu republiky na jmenování stěžovatele vysokoškolským profesorem.

Na základě výzvy Ústavního soudu podle a odst. l , ve znění pozdějších předpisů, podala dne 10. března 2000 vláda k předmětné ústavní stížnosti vyjádření (jež bylo přijato formou usnesení č. 232 na schůzi vlády dne 28. února 2000). Vláda v uvedeném vyjádřením uvádí, že v předmětné věci konala v souladu se svojí ústavní odpovědností, vyplývající z , 4 y. V souvislosti s interpretací dotčených ustanovení , o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, a , o habilitaci docentů a podmínkách a průběhu jmenování profesorů, pak konstatuje, že "profesor" ve smyslu těchto předpisů je titulem, jehož získání nezakládá právo na konkrétní pracovní místo učitele vysoké školy. Zákon o vysokých školách dále v této souvislosti vyloučil platnost ( ) a upravil kritéria odejmutí profesorského titulu ( ), jež vláda nepřímo považuje za podmínky pro jmenování profesorem. Usnesení ze dne 30. listopadu 1998, č. 798, je pak adresováno předsedovi vlády a má doporučující povahu ve vztahu ke kontrasignaci ministrem školství prezidentu republiky navržených kandidátů k jmenování profesorem. Za těchto okolností, když v případě stěžovatele nedoporučila kontrasignaci jeho jmenování profesorem, ministr návrh na jeho jmenování prezidentu republiky nepředložil. Vycházel totiž se zákonem daného rozlišení mezi návrhem vysoké školy a návrhem ministra ve smyslu možnosti ministra s návrhem vysoké školy se neztotožnit. Závěrem pak ve svém vyjádření vláda konstatuje, že výkon uvedené pravomoci není aktem správním, nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví, na jeho vydání není právní nárok, jelikož se jedná o specifický akt vládní, jehož meze jsou kladeny pouze u. Ze všech uvedených důvodů vláda navrhuje předmětnou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

II.

Předmětná ústavní stížnost směřuje proti usnesení vlády, jímž tato vyjádřila své doporučení předsedovi vlády ke kontrasignaci rozhodnutí prezidenta republiky o jmenování profesorem, a proti jejímu postupu, když je alternativně požadováno přikázat vládě předložit návrh prezidentu republiky na jmenování stěžovatele vysokoškolským profesorem.

Ústavní stížnost dle písm. d) y a písm a) může směřovat pouze proti takovému zásahu orgánu veřejné moci, jenž je způsobilý porušit základní právo nebo svobodu zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Usnesení vlády, jež má pouze doporučující a nikoli rozhodovací povahu, za takovýto zásah považovat nelze. Z uvedeného důvodu Ústavní soud k projednání návrhu na zrušení předmětného usnesení vlády není příslušný, pročež Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost v této části odmítnout dle .

Pokud ústavní stížnost brojí proti postupu vlády, nutno poukázat na v předmětné době relevantní právní úpravu obsaženou v ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jakož i úpravu stávající, obsaženou v , dle níž návrhy na jmenování profesorů prezidentu republiky nepředkládá vláda. Z tohoto důvodu nutno posuzovat návrh na vyslovení zákazu vládě pokračovat v porušování základního práva dle y ve vztahu ke stěžovateli a příkazu předložit návrh prezidentu republiky na jmenování stěžovatele profesorem za zjevně neopodstatněný, čímž byl naplněn důvod jeho odmítnutí podle , ve znění pozdějších předpisů.

Pouze jako obiter dictum Ústavní soud přisvědčuje právnímu názoru účastníka řízení, dle něhož výkon ústavního práva kontrasignace dle , 4 y je speciálním ústavním aktem, za jehož obsah vláda odpovídá Poslanecké sněmovně.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. května 2000