Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 245/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti I. V. a V.V., zastoupených JUDr. J. B., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 1999, sp. zn. , mimo ústní jednání, t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé napadli ústavní stížností rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 1999, sp. zn. , kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 14 12. 1998, č.j. -110. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto, aby stěžovatelé zaplatili 15.750,- Kč jako náhradu škody, neboť zanedbali dohled nad nezletilým synem. Stěžovatelé tento rozsudek napadli dovoláním, které bylo Nejvyšším soudem odmítnuto usnesením ze dne 18. 1. 2000, č. j. -134, jako nepřípustné, neboť směřovalo proti potvrzujícímu rozsudku ve věci samé odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč. V ústavní stížnosti však stěžovatelé napadli pouze pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, ačkoli některé vývody ústavní stížnosti směřují i proti usnesení dovolacího soudu. Tvrdí, že byli zkráceni ve svých právech, když soudy od počátku vycházely z presumpce viny jejich syna a zanedbání dozoru. Přezkum považují za zásadní otázku, neboť jde o obecné stanovisko k problematice odpovědnosti rodičů při dodržování náležitého dozoru nad dětmi.

Ústavní soud nejdříve přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti. Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě 17. 4. 2000 a napadené rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 11. 6. 1999. Ústavní stížnost byla proto podána podstatně později než stanoví , o Ústavním soudu, ve znění

2

Protože stěžovatelé vyčerpali zákonné procesní prostředky ve smyslu , nepřicházelo do úvahy použití téhož zákona. Ústavní stížnost byla proto podána opožděně a Ústavnímu soudu nezbylo než ji odmítnout podle , o Ústavním soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. května 2000

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu ČR

2