Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 33/2000

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 4. května 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Y. M., zastoupené JUDr. P. R., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 26. října 1999, č. j. -26, a Okresního soudu v Liberci ze dne 10. května 1999, č. j. -21, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se domáhala zrušení usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 10. května 1999, č. j. -20, a Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 26. října 1999, č. j. -26, a ústavní stížnost odůvodňovala tím, že se postupem soudů, které odmítly rozhodnout o návrhu na vyloučení věci z daňové exekuce, cítí dotčena na právech, zakotvených v a 2 d, jakož i v y. Poukázala na znění a zák. č. 337/92 Sb. a vyslovila přesvědčení, že soudy jí měly soudní ochranu poskytnout.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje - za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Je-li návrh zjevně neopodstatněný, senát jej, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítne [ , a , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených usnesení zásah do práv, jichž se stěžovatelka dovolává, shledán nebyl. Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami vznesenými odvolatelkou a v přiléhavém odůvodnění vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, proč o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, vedeného tzv. daňovou exekucí, soudy nejsou oprávněny jednat. Z těchto důvodů byl návrh, směřující proti výrokům o zastavení řízení, jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Pokud, dle výroku soudu, bude věc navrhovatelky postoupena Finančnímu úřadu v Liberci, jemuž přísluší o věci rozhodnout, pak je třeba uvést, že proti této části rozhodnutí je ústavní stížnost nepřípustná - po rozhodnutí ve věci bude mít navrhovatelka nepochybně možnost využít k ochraně svých tvrzených práv prostředky, které jí zákon poskytuje [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. května 2000