Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 17/2000

Ústavní soud rozhodl dne 10. 5. 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. L., zastoupeného JUDr. A. Š., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 1. října 1999, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 5. února 1999, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 1. října 1999 (-43) ve spojení s rozsudkem Okresního soudu

v Liberci ze dne 5. února 1999 (-25) s tím, že obecné soudy obou stupňů porušily a d, a to tím, že vyhověly návrhu vedlejšího účastníka (v řízení před obecnými soudy navrhovatele) a zavázaly jej k plnění žalované povinnosti, totiž k zaplacení částky 60.000 Kč s příslušenstvím a dále k úhradě nákladů řízení; rozhodnutí obou obecných soudů stěžovatel považuje za rozhodnutí porušující jeho ústavně zaručená základní práva a svobody, neboť soud, dle jeho tvrzení, poskytl ochranu vedlejšímu účastníkovi, a to z neplatného právního úkonu.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, senát jej mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne [, , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona].

Z obsahu ústavní stížnosti a z odůvodnění napadených rozsudků soudů obou stupňů je patrno, že k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele nedošlo. Jak Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, tak Okresní soud v Liberci se ve svých rozhodnutích vypořádaly se všemi námitkami stěžovatele, svá rozhodnutí také vyčerpávajícím způsobem odůvodnily ( ) a rozvedly, proč byl návrh žalobce shledán jako zcela důvodný a proč na jeho základě byl pak stěžovatel zavázán k plnění tak, jak je v napadeném rozsudku.

Pro výše uvedené byl návrh shledán jako zjevně neopodstatněný a dle

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 10. května 2000