Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
37353.html
HTML · 0 B
No categories available
IV.ÚS 215/2000
Ústavní soud rozhodl dne 26. dubna 2000 ve věci ústavní stížnosti M. M., zastoupeného JUDr. B. G., CSc., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 1999, sp. zn. 22 Ca 412/98 , a proti nečinnosti Krajského soudu v Plzni ve věci čj. 30 Ca 418/99 ,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností stěžovatel napadá jednak shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byla jeho právnímu zástupci JUDr. B. G., CSc., uložena pořádková pokuta za ztěžování postupu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, a jednak postup Krajského soudu v Plzni, který žádosti JUDr. G. o prominutí pokuty nevyhověl a své negativní stanovisko odmítl vyjádřit po formální stránce rozhodnutím. Stěžovatel tvrdí, že jak napadené usnesení, tak postup Krajského soudu v Plzni odporují dobrým mravům (§ 53 o. s. ř. o. s. ř. , čl. 95 Ústav y ČR a čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobo d), neboť obecně je soud povinen rozhodnout usnesením o každé žádosti, která se týká jeho pravomoci, i když jí nechce vyhovět. Stěžovatel proto žádá Ústavní soud, aby nálezem napadené usnesení zrušil a uložil Krajskému soudu v Plzni povinnost ve stanovené lhůtě o žádosti JUDr. G. rozhodnout.
Ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb. , je fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústav y ČR.
Jak Ústavní soud zjistil, napadené rozhodnutí se bezprostředně dotýká nikoliv stěžovatele, ale jeho právního zástupce, byť bylo vydáno v rámci řízení, v němž stěžovatel, coby žalobce, postavení účastníka řízení měl. Není-li stěžovatel osobou, vůči které bylo uplatněno pořádkové opatření podle ustanovení § 53 o. s. ř. o. s. ř. , nelze dovodit ani možnost dotčení jeho základních práv a svobod a z tohoto důvodu ani aktivní legitimaci k podání ústavní stížnosti. Právo domáhat se ochrany před Ústavním soudem tak náleží JUDr. B. G., a to z titulu přímé ochrany vlastních práv, tedy i pokud se týče postupu Krajského soudu v Plzni.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb. odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 26. dubna 2000
JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj