Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 12/2000

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 11. dubna 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti H. J. E., zastoupeného JUDr. D. K., advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. listopadu 1999, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. listopadu 1999, sp. zn. , jímž byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 27. října 1999, č. j. -9, o jeho vzetí do vazby. Poukázal na již dříve uvedené námitky, týkající se vad vzneseného obvinění ze dne 26. října 1999, což podle jeho přesvědčení mělo stejné důsledky, jako kdyby mu obvinění nebylo vůbec sděleno. Proto se rozhodnutím o vazbě cítí dotčen na právech zaručených y, a 5 d, jakož i písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z odůvodnění napadeného usnesení má za nepochybné, že soud v rozhodování o vazbě nezkoumal, zda dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo sděleno obvinění, byl spáchán a má znaky trestného činu.

Krajský soud v Plzni ve svém vyjádření ze dne 21. února 2000 poukázal na obsah napadeného usnesení, jeho odůvodnění, a navrhl, aby Ústavní soud stížnost odmítl. K tvrzením navrhovatele uvedl, že v rozhodování o vazbě nejde o rozhodování meritorní, a proto při něm nelze mít dokazování za úplné - tedy ani dokazování, vztahující se k subjektivní stránce trestného činu.

Vedlejší účastník - Krajské státní zastupitelství v Plzni - navrhl odmítnutí ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné. Poukázal na postup státního zástupce v přípravném řízení, na jeho úkony při sdělení obvinění stěžovateli a vyslovil přesvědčení, že k zásahu do práv navrhovatele nedošlo.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. listopadu 1999, sp. zn.

, zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolával, shledán nebyl. Označený soud se vypořádal se všemi námitkami, vznesenými stěžovatelem proti usnesení Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. , kterým bylo rozhodnuto o jeho vzetí do vazby, nezbytnost setrvání obviněného v této vazbě pak přiléhavě a vyčerpávajícím způsobem, za použití ustanovení § 67 odst. 1 písm. a) a b) trestního řádu, odůvodnil.

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2000