Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 59/2000

1

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele O. L., zastoupeného Mgr. J. J., advokátkou, proti průtahům v řízení a proti rozhodnutí Okresního úřadu ve Znojmě, referátu vnitřních věcí, ze dne 22. 1. 1999, č. j. vnitř. 723/98, t a k t o

Ústavní stížnost se o d m í t á.

Odůvodnění:

Stěžovatel se svou ústavní stížností, která byla podána k poštovní přepravě dne 28. 1. 2000 a doručena Ústavnímu soudu dne 31. 1. 2000, domáhal zrušení rozhodnutí Okresního úřadu ve Znojmě, referátu vnitřních věcí, ze dne 22. 1. 1999, č. j. vnitř. 723/98, kterým nebylo vyhověno žádosti stěžovatele o vystavení osvědčení o státním občanství České republiky pro pana A. L., Stěžovatel proti tomuto rozhodnutí podal odvolání k Ministerstvu vnitra ČR, které o věci dosud nerozhodlo. Stěžovatel proto namítá, že ze strany Ministerstva vnitra ČR dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a s odkazem na citované ustanovení navrhl, aby Ústavní soud napadené nepravomocné rozhodnutí zrušil, neboť d stanoví kromě jiného, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Stěžovatel dále uvedl, že před vydáním napadeného rozhodnutí mu nebyla vůbec dána možnost, aby se mohl vyjádřit k důkazům, které správní orgán prvého stupně, tj. v daném případě, Okresní úřad ve Znojmě, opatřil a z nichž vycházel. Nerespektování tohoto základního práva stěžovatele se pak projevilo v nesprávnosti napadeného rozhodnutí.

K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyžádal vyjádření účastníka a vedlejšího účastníka řízení.

Okresní úřad Znojmo, referát vnitřních věcí, jako účastník řízení ve svém písemném vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 15. 3. 2000 uvedl, že stěžovatel, vnuk A. L., nar. 3. 11. 1858, si dne 2. 12. 1998 podal na tento úřad žádost o vystavení osvědčení o státním občanství pro pana A. L., nar. 3. 11. 1858. Okresní úřad, referát vnitřních

1

11. Ú 59/2000

věcí, provedl v dané věci archivní šetření ve Státním okresním archivu ve Znojmě a ve Státním ústředním archivu v Praze a dne 22. 1. 1999 vydal napadené rozhodnutí. Stěžovatel si v zákonné lhůtě podal proti napadenému rozhodnutí odvolání. Dne 25. 2. 2000 Ministerstvo vnitra ČR, odbor všeobecné správy, napadené rozhodnutí zrušilo a věc vrátilo k novému projednání s tím, že uložilo orgánu prvého stupně, aby provedl dodatečné šetření v archivních materiálech bývalého Krajského národního výboru a Zemského národního výboru v Brně, a dále uložilo, aby orgán prvého stupně osobně pátral v Okresním archivu ve Znojmě. V současné době probíhá šetření v již zmiňovaných archivech. Po provedeném šetření bude stěžovateli na základě písemné výzvy umožněno nahlédnutí do spisu v souladu s ustanovením a , o správním řízení, a poté bude Okresním úřadem ve Znojmě, referátem vnitřních věcí, vydáno v dané věci nové rozhodnutí.

Ministerstvo vnitra ČR jako vedlejší účastník řízení ve svém písemném vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 16. 3. 2000 uvedlo, že v době podání ústavní stížnosti nebylo v řízení o odvolání rozhodnuto. O odvolání bylo Ministerstvem vnitra ČR rozhodnuto rozhodnutím ze dne 25. 2. 2000, č.J. VS/2-51/2693/98, tak, že napadené rozhodnutí bylo podle , o správním řízení, zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání a vydání rozhodnutí. Důvodem bylo zejména nedostatečné zjištění skutkového stavu věci. Orgán prvého stupně rovněž výslovně neumožnil stěžovateli resp. jeho zástupkyni, v souladu s ustanovením , o správním řízení, vyjádřit se k získaným podkladům pro rozhodnutí a eventuálně navrhnout jejich doplnění. Ministerstvo vnitra nedodrželo pořádkovou lhůtu stanovenou pro rozhodnutí , o správními řízení, nebot' v rámci odvolacího řízení shromažďovalo podklady pro jednotný právní názor k případům ve věci státního občanství souvisejícího s řízením podle ústavního dekretu č. 33/1945 Sb. Ministerstvo vnitra ČR zastává stanovisko, že vydáním rozhodnutí o odvolání odpadl důvod samotné stížnosti a navrhuje, aby Ústavní soud svým usnesením ústavní stížnost odmítl.

Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dospěl Ústavní soud k závěru, že vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o ústavní stížnosti bylo napadené rozhodnutí odvolacím orgánem zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání, není Ústavní soud příslušný ke zrušení již neexistujícího rozhodnutí.

Z uvedených důvodů Ústavní soud podle ustanovení , o Ústavním sondu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, usnesením odmítl.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 12. 4. 2000

Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu