Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 132/2000

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti D. K. a spol., zastoupené Mgr. J. V., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. září 1999, č. j. -42, t a k t o :

Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Podáním, které došlo Ústavnímu soudu dne 2. 3. 2000, se stěžovatelka, včetně dalších čtyř účastníků, t. j. J. Š., Z. J. st., Z. J. ml., a PhDr. V. G., domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. září 1999, č. j. -42.

Protože podání nesplňovalo podmínky podle ustanovení a , ve znění pozdějších předpisů, byla stěžovatelka dopisem Ústavního soudu ze dne 8. března 2000 vyzvána k odstranění vad podání.

Upravený návrh sepsaný advokátem a uvádějící již pouze stěžovatelku Danu Kostkovou byl Ústavnímu soudu doručen dne 7. 4. 2000. Teprve na základě tohoto podání si mohl Ústavní soud ujasnit procesní stránku podané ústavní stížnosti.

Pro jednání před obecnými soudy byl stěžovatelce usnesením prvoinstančního soudu ze dne 27. 10. 1998, č. j. -50, ustanoven jako zástupce JUDr. F. K., advokát. Toto usnesení nabylo právní moci dne 17. 11. 1998. Tomuto právnímu zástupci stěžovatelky byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 18. 10. 1999 dle potvrzené doručenky, jak uvádí Krajský soud v Hradci Králové ve svém vyjádření ze dne 24. ledna 2000, č. j. Spr. 177/2000. k žádosti stěžovatelky ve věci doručení tohoto rozsudku.

Stěžovatelka v návrhu ústavní stížnosti zastává názor, že protože jí do dne podání ústavní stížnosti nebylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu a proto, že se s ní její právní zástupce JUDr. F. K. v této věci žádným způsobem nesetkal a ani jí předmětný rozsudek nezaslal, zůstává jí otevřená lhůta pro podání ústavní stížnosti.

Při zachování lhůty prvého podání stěžovatelky Ústavnímu soudu, t. j. dne 2. 3. 2000, nutno konstatovat, že lhůta ve smyslu ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, pro podání ústavní stížnosti začala běžet dnem 18. 10. 1999, kdy bylo doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( cit. zákona).

Podle ustanovení má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci, pokud sám účastník nemá v řízení něco vykonat. Povinnost konat zde pro účastníka nebyla stanovena.

Ústavní stížnost byla tedy podána po lhůtě stanovené pro její podání. Pro úplnost je třeba uvést vadné označení vedlejších účastníků v návrhu stížnosti, které v důsledku uzavřené lhůty nebylo již opravováno.

Ústavní soud proto soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, a to jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, aniž by se mohl zabývat věcným rozborem ústavní stížnosti ve vztahu porušení d a y.

Pokud se stěžovatelka domnívá, že k jejímu poškození došlo zapříčiněním advokáta, poskytují právní předpisy dostatečný prostor pro uplatnění náhrady škody.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 17. dubna 2000