Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 509/99

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti A. P., zastoupeného JUDr. P. P., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30.3.1999, č.j. -187, a proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 30.6.1998, č.j. -162, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se svým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 18.10.1999 domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30.3.1999, č.j. -187, a rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 30.6.1998, č.j. -162. Stěžovatel byl soudem vyzván k odstranění vad podání, zejména na podmínky podání ústavní stížnosti spočívající v tvrzeném zásahu do základního práva, lhůtu k jejímu podání, nezbytnost právního zastoupení a předložení dostatečného počtu vyhotovení. Na výzvu stěžovatel reagoval prostřednictvím určeného právního zástupce doplněním ústavní stížnosti ze dne 29.3.2000, čímž došlo k nápravě odstranitelných vad.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Stěžovatel však v této věci nepodal proti rozsudku Krajského soudu v Praze dovolání, jehož přípustnost byla založena na základě obč. soudního řádu, neboť - jak vyplývá z enunciátu i odůvodnění tohoto rozsudku - stěžovatel požadoval, aby odvolací soud připustil dovolání, soud však jeho návrhu nevyhověl, přesto jej poučil na přípustnost dovolání dle citovaného ustanovení obč. soudního řádu. Tímto procesním postupem si stěžovatel vytvořil prostor pro podání dovolání, jinými slovy, získal možnost, aby "zásadní význam" napadeného rozhodnutí odvolacího soudu posoudil přímo dovolací soud. Stěžovatel však svého práva nevyužil a tím nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle , jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 5.4.2000

JUDr. Ivana Janů

soudce zpravodaj