Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 184/99

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti navrhovatelky V. K., zastoupené JUDr. A. B., advokátkou, proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 8. 12. 1998, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se ve svém podání ze dne 8. 4. 1999, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 12. 4. 1999, domáhala zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Praze, č. j. -89, ze dne 8. 12. 1998. V petitu návrhu uvedla, že požaduje, aby Ústavní soud vydal nález, jímž se "napadený rozsudek ve výroku o dlužném výživném pro V. V. mění tak, že dlužné výživné za dobu od 1. 11. 1996 do 31. 10. 1998 činí 15 770 Kč. Toto dlužné výživné je otec povinen splácet v měsíčních splátkách po 700 Kč, splatnými spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek k rukám matky. Jinak se rozsudek soudu II. stupně potvrzuje."

Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh kromě vadného petitu, k jehož vydání není Ústavní soud příslušný, nemá ani další náležitosti ústavní stížnosti, které , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Navrhovatelka především neuvedla, které její základní právo nebo svoboda byly porušeny ( cit. zák.), a z návrhu nebylo patrno, čeho přesně se navrhovatelka domáhá. Návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení ( cit. zák) a plná moc udělená stěžovatelkou právní zástupkyni neodpovídala zcela požadavkům zákona.

Na základě shora uvedených skutečností byla právní zástupkyně navrhovatelky přípisem ze dne 28. 4. 1999 vyzvána Ústavním soudem, aby podání uvedla do souladu se zákonnými požadavky a současně jí byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy. Obdobným přípisem ze dne 28. 5. 1999 byla o vadách návrhu seznámena sama stěžovatelka. Dne 31. 5. 1999 byl Ústavnímu soudu doručen přípis advokátky stěžovatelky, jehož přílohou byla sice plná moc bez substituční doložky, avšak ostatní vytýkané vady návrhu odstraněny nebyly.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelka, resp. její právní zástupkyně, ve stanovené lhůtě všechny nedostatky návrhu neodstranila, dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh je nezpůsobilý k meritornímu projednání Ústavním soudem a že jsou splněny podmínky ustanovení , ve znění pozdějších předpisů. Proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 10. dubna 2000