Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 532/98

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojtěcha Cepla a soudců Antonína Procházky a Miloše Holečka v právní věci stěžovatele D.P., zastoupeného advokátem Mgr. L.J., o ústavní stížnosti ze dne 18. 12. 1998, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel ústavní stížnosti namítá porušení svých základních práv a svobod, konkrétně , , a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v souvislosti s domovní prohlídkou vykonanou dne 26. 10. 1998 v místnosti, která mu slouží k bydlení, s odůvodněním, že vůči němu žádný příkaz k provedení domovní prohlídky vydán nebyl a že v příkazu soudce k provedení domovní prohlídky ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. , je namísto skutečného vlastníka hotelu a ubytovny V. v obci K. uveden jiný subjekt jako vlastník, neboť namísto skutečného vlastníka C.a.s., je v příkazu soudce uveden jako vlastník a.s. C. Dále namítal porušení základních práv a svobod i v souvislosti s provedenou prohlídkou jiných prostor.

Ústavní soud z připojených spisů Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. , a Policie ČR, ČVS: KVV 183/30-98, zjistil, že došlo k vykonání domovní prohlídky v místnosti, sloužící k bydlení stěžovatele, a to v pokoji č. 3 ubytovny V., a dále, že ve věci byl vydán příkaz soudce ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. , v němž se pod bodem 4 nařizuje domovní prohlídka ve všech prostorách, sloužících k bydlení hostů a personálu v hotelu V., že hotel je ve vlastnictví a.s. C., a že se hotel stavebně dělí na vlastní hotel a ubytovnu. Dále Ústavní soud zjistil, že ve vyhotoveném protokolu o provedené domovní prohlídce dne 26. 10. 1998 se sice odkazuje právě na příkaz soudce k provedení domovní prohlídky, nicméně se uvádí čj. příkazu vydaného k provedení prohlídky jiných prostor (KVV 183/30-98). Protože Ústavnímu soudu jsou jakékoliv formální přístupy k právu cizí, neboť vychází z principu materiálního nazírání na právo, nepovažuje nesprávné číslo jednací za skutečnost, která by věc byla s to posunout do ústavní roviny, když z obsahu a označení jasně plyne, že prohlídka byla vykonána na základě příkazu k domovní prohlídce. Stejně tak okolnost, že v příkazu soudce k provedené domovní prohlídce je nesprávně uveden vlastník a. s. C., namísto údajně správného vlastníka C., a. s., je z pohledu porušení stěžovatelových základních práv a svobod irelevantní, neboť o totožnosti vlastníka nebylo pochyb. Konečně má Ústavní soud za to, že ani neuvedení jména stěžovatele v příkazu soudce k provedení domovní prohlídky neposunuje věc do ústavní roviny, vezme-li se v úvahu, že zásah orgánu veřejné moci je třeba posuzovat objektivně, tj. i z pozice odhalování závažné trestné činnosti JUDr. L.K. a I.M. a nikoliv výlučně z pozice stěžovatele jako osoby třetí. Všechny shora uvedené skutečnosti považuje Ústavní soud za natolik zřejmé, že mu nezbylo než ústavní stížnost, týkající se příkazu k domovní prohlídce ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. , dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, bez jednání, v nepřítomnosti účastníků, jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

V části, týkající se jednak příkazu k prohlídce jiných prostor, ČVS: KVV 183/30-98, jednak souhlasu s příkazem k prohlídce jiných prostor a pozemků, sp. zn. 1 Kzn 82/98, byla stěžovatelova ústavní stížnost odmítnuta dle , jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, neboť těmito prohlídkami jiných prostor nemohl být dotčen, domáhá-li se ochrany v souvislosti s prohlídkou místnosti, která mu slouží k bydlení.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl

V Brně dne 23. 3. 2000 předseda senátu