Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 367/99

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojtěcha Cepla a soudců Miloše Holečka a Antonína Procházky v právní věci navrhovatelky MUDr. P. V., zastoupené advokátem JUDr. D. D., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 5. 1999, čj. -85, takto:

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka se s odvoláním na porušení práva na soudní ochranu, zaručeného v d (dále jen " ") dožadovala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové, ze dne 6. 10. 1998, čj. -71, o zamítnutí návrhu dle zákona o rodině na udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení jejích nezletilých dětí J. a J. E. na příjmení V.

V odůvodnění návrhu uvedla, že soud se dostatečně nevypořádal s důkazy, které předložila, hodnotil je jednostranně a neprovedl ani všechny důkazy, které v zájmu řádného objasnění věci provedeny být měly. Zejména namítá, že nebyl proveden důkaz znaleckým posudkem ohledně dopadu odlišného příjmení dětí na jejich psychiku a soud provedl odborné hodnocení sám.

Ústavní soud již v řadě svých rozhodnutí vyslovil, že není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jakožto soudní orgán ochrany ústavnosti je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že tyto soudy nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté y. Stejně tak Ústavní soud již konstatoval, že z ústavního principu nezávislosti soudů ( y) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů obsažená v (dále jen " "). Pokud obecný soud postupuje v souladu s těmito ustanoveními , Ústavnímu soudu nepřísluší "hodnotit" hodnocení důkazů provedené tímto soudem.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. , a dospěl k závěru, že není důvodná.

Podstatou ústavní stížnosti je jednak polemika s právními závěry soudu a námitky ohledně provedeného dokazování, přičemž navrhovatelka své stanovisko obhajuje stejnými argumenty jako v řízení před obecnými soudy.

Jak Ústavní soud z připojeného spisu zjistil, Okresní soud v Hradci Králové provedl obsáhlé dokazování včetně informací o chování dětí, poskytnutých základní školou, mateřskou školou, zprávou o psychologickém vyšetření dětí, provedeném na matčinu žádost, a pohovorem s nezletilou J., provedeným Okresním úřadem v Hradci Králové jako kolizním opatrovníkem. Na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že děti jsou bystré, inteligentní, nemají žádné problémy, a to ani psychického rázu. Je nepochybné, že vztahy s jejich otcem jsou v naprostém pořádku a děti mají s otcem vzájemně pevný a kladný citový vztah. Otec řádně platí výživné a stýká se s dětmi dle uzavřené dohody. Z těchto důvodů soud nepovažoval za nutné provádět důkaz znaleckým posudkem, neboť děti nemají problémy psychického rázu, pouze nezletilá J. vyslovila přání mít stejné příjmení jako její matka. V tomto směru má soud za to, že děti se pouze ztotožnily s přáním matky a jejího současného manžela, neboť jak z jejich výpovědí zjistil, oba připustili, že aby je v místě nového bydliště všichni považovali za "rodinu", situaci dětem ani okolí nevysvětlili a navíc matka nechala nezletilou dceru zapsat do školy pod jiným příjmením. Ústavní soud v dané věci neshledal namítaná porušení , týkající se provedení a hodnocení důkazů, neboť soud své rozhodnutí řádně dle odůvodnil, přičemž na základě dokazování provedeného v souladu s dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro přivolení ke změně příjmení nezletilých dětí, neboť okolnost, že děti snad nepříznivě pociťují odlišné příjmení, nemá základ v nich samotných, ale je vyvolána snahou matky vytvořit se svým novým manželem ucelenou rodinu a vlastního otce dětí z vlivu na ně eliminovat.

Sama skutečnost, že stěžovatelka se neztotožnila s právními závěry obecných soudů však není důvodem pro ústavní stížnost. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal porušení principů obsažených v hlavě páté y, nezbylo senátu než návrh dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í: Proti usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Vojtěch Cepl

V Brně dne 29. 3. 2000 předseda senátu