Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 529/98

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojtěcha Cepla a soudců Miloše Holečka a Antonína Procházky v právní věci stěžovatele M.B., zastoupeného advokátem Mgr. L.J., o ústavní stížnosti proti příkazu Okresního soudu Plzeň-město k provedení domovní prohlídky ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. , a příkazu k prohlídce jiných prostor Policie ČR ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. ČVS: KVV 183/30-98, a souhlasu k příkazu k prohlídce jiných prostor KSZ dne 20. 10. 1998, sp. zn. 1 KZn 82/98, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti namítal porušení svých základních práv a svobod zakotvených v , , a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v souvislosti s vykonáním domovní prohlídky v místnosti, která slouží k jeho bydlení v ubytovacím zařízení V., s odůvodněním, že vůči němu žádný příkaz k provedení domovní prohlídky vydán nebyl a navíc, že v příkazu soudce k domovní prohlídce je uveden jiný subjekt jako vlastník, když namísto skutečného vlastníka C., je v příkazu uveden jako vlastník a.s. C. Dále namítal porušení základních práv a svobod i v souvislosti s prohlídkou jiných prostor, jak v poměru k příkazu policie pod sp. zn. ČVS: KVV 183/30-98, tak v poměru k souhlasu k tomuto příkazu policie krajského státního zástupce pod sp. zn. 1 KZn 82/98.

Ústavní soud z připojených spisů Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. , a Police ČR, ČVS:KVV 183/30-98, zjistil, že došlo k vykonání domovní prohlídky v místnosti sloužící k bydlení stěžovatele jako nájemníka, a to v pokoji ubytovny V., a dále, že ve věci byl vydán příkaz soudce ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. Okresního soudu Plzeň-město, v němž se pod bodem 4 nařizuje domovní prohlídka ve všech prostorách sloužících k bydlení hostů a personálu v hotelu V., že hotel je ve vlastnictví a.s. C., a že se hotel stavebně dělí na vlastní hotel a ubytovnu. Dále Ústavní soud zjistil, že ve vyhotoveném protokolu o domovní prohlídce dne 26. 10. 1998 se sice odkazuje právě na příkaz soudce k provedení domovní prohlídky, nicméně se uvádí čj. příkazu vydaného k provedení prohlídky jiných prostor (KVV 183/30-98). Protože Ústavnímu soudu jsou jakékoliv formální přístupy v nazírání na právo cizí, neboť vychází z tzv. materiálního principu, nepovažuje nesprávné číslo jednací za skutečnost, která by věc byla s to posunout do ústavní roviny. Stejně tak okolnost, že v příkazu k domovní prohlídce je nesprávně uveden vlastník a.s. C., namísto údajně správného vlastníka C., a.s., je z pohledu porušení stěžovatelových základních práv a svobod irelevantní, neboť o totožnosti vlastníka nebylo pochyb. Konečně má Ústavní soud za to, že ani neuvedení stěžovatelova jména v příkazu k domovní prohlídce neposunuje věc do ústavní roviny, vezme-li se v úvahu, že zásah orgánu veřejné moci je třeba posuzovat objektivně, tj. i z pozice odhalování závažné trestné činnosti I.M. a JUDr. L.K. a nikoliv výlučně z pozice stěžovatele, který navíc byl osobou třetí. Všechny shora uvedené skutečnosti považuje Ústavní soud za natolik zřejmé, že mu nezbylo než ústavní stížnost, týkající se provedení příkazu k domovní prohlídce soudce Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. , dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

V části, týkající se jednak provedení příkazu prohlídky jiných prostor ze dne 20. 10. 1998, Policie ČR, sp. zn. -98, a dále souhlasu s příkazem k prohlídce jiných prostor, vydaného KSZ dne 20. 10. 1998 pod sp. zn. 1 KZn 82/98, byla stěžovatelova ústavní stížnost odmítnuta dle § 43 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, neboť těmito prohlídkami nemohl být dotčen domáhá-li se ochrany z pozice nájemníka místnosti sloužící mu k bydlení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Vojtěch Cepl

V Brně dne 29. 3. 2000 předseda senátu