Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 66/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatelky M. H., proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 22. 6. 1998, č.j. -21, a proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 12. 1998, č.j. -43, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka ústavní stížností ze dne 28. 1. 2000 brojí proti napadenému rozhodnutí Okresního soudu v Příbrami, kterým jí byla uložena povinnost k peněžnímu plnění vůči bývalému manželovi E. H. Povinnost k peněžnímu plnění byla potvrzena i Krajským soudem v Praze, i když částka, kterou je stěžovatelka povinna bývalému manželu E. H. zaplatit, byla snížena. Z kontextu stížnosti lze dovozovat, že je podána i proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze.

Stěžovatelka nesouhlasí s pro ni nepříznivými výroky shora uvedených soudů a tvrdí, že zejména z důvodu podjatosti samosoudce JUDr. P., který o věci rozhodoval u soudu prvního stupně, bylo rozhodnuto v rozporu s ustanoveními . Rovněž se domnívá, že jí bylo odepřeno právo vyjádřit se k věci, která se jí týká. Proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze podala stěžovatelka následně dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, který je odmítl jako nepřípustné.

Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu v Příbrami, sp. zn. , z něhož zjistil, že rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 8. 12. 1998, č.j. -43, jí bylo doručeno dne 12. 2. 1999. Vzhledem k tomu, že dovolání podané stěžovatelkou bylo jako nepřípustné Nejvyšším soudem ČR odmítnuto, pak se ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, považuje (podle ustálené judikatury Ústavního soudu) za poslední prostředek, který zákon k ochraně práva poskytuje, právě citované rozhodnutí Krajského soudu v Praze o odvolání stěžovatelky proti napadenému rozhodnutí Okresního soudu v Příbrami.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákona k ochraně práva poskytuje ( ), tj. v tomto případě dnem 12. 2. 1999. Ústavní stížnost však byla podána k Ústavnímu soudu (předána k poštovní přepravě) dne 31. 1. 2000. Z toho plyne, že lhůta k podání ústavní stížnosti dodržena nebyla.

Proto soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. března 2000

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj