Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 370/99

Ústavní soud rozhodl dne 16. 3. 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky F. F., spol. s r. o., zastoupené JUDr. A. N., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. května 1999, sp. zn. , spolu s návrhem na zrušení a obecně závazné vyhlášky obce Horní Planá ze dne 30. 4. 1997, ve znění obecně závazné vyhlášky města Horní Planá ze dne 17. 12. 1997, pro jejich rozpor s ustanovením a , o místních poplatcích, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou za podmínek stanovených zákonem [§ 30 odst. 1, § 34,

, odst. 2 a 4 , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona], napadla stěžovatelka rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne

5. května 1999 ( -48), kterým byla zamítnuta její žaloba proti Okresnímu úřadu, finančnímu referátu v Českém Krumlově, jehož rozhodnutím ze dne 22. října 1998

(RF-178-4484/98-5) bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí - platebnímu výměru Městského úřadu Horní Planá ze dne 6. 5. 1998 (01/05/98-FIN), jímž jí byl vyměřen místní poplatek za užívání veřejného prostranství ve výši 2.700,- Kč a tvrdila, že obecný soud tímto rozhodnutím porušil její ústavně zaručené základní právo dle a y základních práv, a to tím, že jí zamítl žalobu proti rozhodnutí správního orgánu vydaném "v rozporu se zákonem".

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud již dříve a opakovaně v publikovaných a tedy obecně přístupných nálezech vyložil, že v rámci svých pravomocí daných mu jak y (úst. ), tak (č. , ve znění pozdějších předpisů) je oprávněn zasáhnout do jurisdikce soudů obecných jen za splnění zvláštních podmínek; protože jde o ustálenou rozhodovací praxi Ústavního soudu, postačí stěžovatelku na tato rozhodnutí odkázat (k tomu srov. např. nález ve věci 23/93 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, Praha 1994). Ony zvláštní podmínky však ve věci posuzované ústavní stížnosti splněny nejsou. Rozhodnutí správního orgánu, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, je předmětem přezkumu obecného soudnictví v souladu s ustanovením části páté , a proto pouhé tvrzení stěžovatelky, že došlo k porušení jejich ústavně zaručených základních práv a svobod tím, že správní orgán a obecný soud dospěly k jinému právnímu závěru než je závěr její, pak jí je pouhou polemikou s právními závěry orgánů veřejné moci, nehledě již ani k tomu, že stěžovatelčina tvrzení stran ústavně zaručených základních práv, mimo strohé odkazy na označené články d, nejsou nikterak zdůvodněna.

Z takto vyložených důvodů byla proto posuzovaná ústavní stížnost shledána jako zjevně neopodstatněná, když zjevnost této neopodstatněnosti je dána především ustálenou praxí Ústavního soudu, jak na ni bylo příkladmo poukázáno; o zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti bylo proto rozhodnout odmítavým výrokem, jak ve znělce tohoto usnesení je uvedeno [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona].

Spolu s ústavní stížností stěžovatelka navrhovala zrušení a obecně závazné vyhlášky obce Horní Planá ze dne 30. 4. 1997, ve znění obecně závazné vyhlášky města Horní Planá ze dne 17. 12. 1997, pro jejich rozpor s ustanovením a , o místních poplatcích. S ohledem na odmítavý výrok stran ústavní stížnosti nebylo třeba se tímto návrhem zabývat, neboť věcné projednání takového návrhu je úzce spjato s osudem ústavní stížnosti, spolu s níž byl podán (k tomu srov. např.

in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4., vydání 1., usn. č. 22, Praha 1996).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 16. března 2000