Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 517/99

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. F., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. února 1998, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 1. 3. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním, označeným jako "ústavní stížnost", napadl stěžovatel ve své náhradové věci vedené před Okresním soudem v Olomouci () zřejmě rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. února 1998 (-183); protože toto podání bylo postiženo formálními vadami, přípisem Ústavního soudu ze dne 1. prosince 1999 byly stěžovateli vady s poučením vytknuty a k jejich odstranění mu byla stanovena lhůta v trvání 30 dnů a později k jeho žádosti byla prodloužena do 10. února 2000 (č. l. 5) s tím, že v takto prodloužené lhůtě se očekává předložení plné moci jeho zástupce.

Dopisem ze dne 8. února 2000 stěžovatel Ústavnímu soudu sdělil, že podle poučení, jehož se mu od advokáta určeného Českou advokátní komorou dostalo, je jeho původní podání, vzhledem k rozhodným okolnostem, zřejmě opožděné, a proto "naléhavě prosil Ústavní soud, aby dal přednost morálnímu principu před dodržováním lhůty, o které nevěděl"; plnou moc Českou advokátní komorou určeného zástupce stěžovatel nepředložil.

Zastoupení stěžovatele v řízení před Ústavním soudem advokátem ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) je pro zahájení řízení zákonem stanovenou podmínkou, kterou nelze prominout, a protože stěžovatel tuto podmínku ani v prodloužené lhůtě nesplnil, nezbylo než o jeho formálně vadném podání rozhodnout odmítavým výrokem [ zákona], aniž by bylo možné jakkoli se zabývat meritem věci v původním dopise stěžovatele obsaženým, případně posoudit, zda dopis sám byl, z hlediska lhůty stanovené pro podání ústavní stížnosti zákonem, zaslán Ústavnímu soudu včas (napadené rozhodnutí nebylo přiloženo a rozhodující data z dopisu nebyla patrná).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 1. března 2000