Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 575/99

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti stěžovatele MUDr. J. V., právně zastoupeného JUDr. V. B., proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 4. 6. 1999, č. j. -9, proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 2. 6. 1999, sp. zn. F 26165/99, B 3172, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 10. 1999, č. j. -33, ve spojení s návrhem na zrušení ust. j) , ve znění pozdějších předpisů, t a k t o:

1. Ústavní stížnost se odmítá.

2. Návrh na zrušení ust. j) , ve znění pozdějších

předpisů, se odmítá.

Odůvodnění:

Senát ÚS mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 22. 12. 1999, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 4. 6. 1999, č. j. -9, usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 2. 6. 1999, sp. zn. F 26165/99, B 3172, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 10. 1999, č. j. -33, a to pro porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Současně s ústavní stížností podal stěžovatel návrh na zrušení ust. j) , ve znění pozdějších předpisů.

Na základě usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 2. 6. 1999, sp. zn. F 26165/99, B 3172, byl v obchodním rejstříku ke dni 14. 6. 1999 vymazán Spořitelní privatizační - Český investiční fond, a. s., bez likvidace z důvodu přeměny společnosti na otevřený podílový fond s názvem Spořitelní investiční společnost, a. s, Český otevřený podílový fond podle j) , ve znění pozdějších předpisů.

Usnesením ze dne 4. 6. 1999, č. j. -9, zamítl Krajský obchodní soud v Praze návrh žalobce (stěžovatele) na nařízení předběžného opatření, kterým by žalované zakázal činit úkony směřující k přeměně na otevřený podílový fond, zejména zabránit obchodování s vlastními akciemi na veřejných trzích cenných papírů až do vydání pravomocného rozhodnutí ve věci samé.

Vrchní soud v Praze na základě odvolání žalobce (stěžovatele) usnesením ze dne 20. 10. 1999, č. j. -33, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že postup Krajského obchodního soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze umožňuje protiprávní převod závazků a povinností z 3. subjektu na stěžovatele, což v konečném postupu povede k situaci, že stěžovatel bude stát na obou stranách sporu.

Jelikož podle stěžovatele úprava ust. j) , ve znění pozdějších předpisů, odporuje ústavně zaručené ochraně práv osob převodem závazků a povinností bez jejich souhlasu, žádá stěžovatel, aby Ústavní soud ČR zrušil ustanovení j) , ve znění pozdějších předpisů.

V odůvodnění svého výše uvedeného usnesení Vrchní soud v Praze konstatoval, že ve sporu je požadováno určení, že přeměna žalované společnosti na otevřený podílový fond je neplatná. Přitom rozhodnutí valné hromady o přeměně žalobou podle obch. zák. napadeno nebylo a žalobce ani nevytýká, že by při přeměně nebyl dodržen postup podle j) , ve znění pozdějších předpisů. V podstatě zpochybňuje ústavnost a soulad s obchodním zákoníkem institutu přeměny jako takového. Posoudit opodstatněnost argumentace žalobce bude na soudu prvního stupně až při rozhodování ve věci samé. Za této fáze řízení, pro účely rozhodování o předběžném opatření, tedy nelze mít tvrzené právo za osvědčeno.

S tímto názorem obecných soudů se Ústavní soud ztotožňuje a nevidí v něm žádné porušení ústavnosti. Stěžovatel nevyčerpal také všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Výše uvedená usnesení Krajského obchodního soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, proti nimž ústavní stížnost směřuje, nejsou konečným rozhodnutím ve věci.

Protože Ústavní soud ústavní stížnost odmítl, stejný osud postihuje i návrh stěžovatele na zrušení ustanovení j) , ve znění pozdějších předpisů ( ust. ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl

předseda senátu ÚS

V Brně dne 1. března 2000