Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 240/98

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T., zastoupeného JUDr. T.H., proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. října 1997, sp. zn. , rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. února 1998, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 1. 3. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavní stížností brojí stěžovatel proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. října 1997 () a proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. února 1998 (-251) a tvrdí, že těmito rozhodnutími obecných soudů byl porušen d, Úmluvy a y ČR, neboť obecné soudy rozhodly o nároku navrhovatelky (v původním řízení před těmito soudy) způsobem, který je v rozporu s ust. a Ze samotné ústavní stížnosti je patrno, že stěžovatel proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích podal dovolání ve smyslu ust. (č. l. 4 spisu Ústavního soudu). V posuzované věci tedy proběhlo před Nejvyšším soudem ČR dovolací řízení, v němž Nejvyšší soud ČR rozhodl rozsudkem ze dne 4. května 1999

tak, že dovolání zamítl (-304).

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost je oprávněná podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda [ , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona]. Toto ustanovení je nutno vykládat v souvislosti z ustanovením

odst. 2, podle kterého lhůta 60 dnů k podání ústavní stížnosti počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona). Jakkoli tedy s dovoláním nejsou spojeny suspenzivní účinky a podání dovolání nemá proto vliv na právní moc napadeného rozsudku, je rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR o dovolání, jehož přípustnost v projednávané věci vyplývá z ust. , nepochybně tím pravomocným rozhodnutím, které má zákon na mysli ( zákona).

Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je totiž náprava zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod [ písm. d)y ČR, , odst. 3 písm. a) zákona] a k této nápravě nemůže dojít tak, že by z řízení o ústavní stížnosti a z přezkumu Ústavním soudem bylo vyňato právě rozhodnutí o posledním prostředku poskytovaném zákonem k ochraně jeho práva.

S ohledem na vpředu rozvedené důvody proto Ústavní soud o ústavní stížnosti rozhodl, jak z výroku tohoto usnesení je patrno [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 1. března 2000